„Všichni cítíme, že bezpečnostní situace není ideální, že se řada problémů spíše vyhrocuje, než že by se je dařilo urovnávat. Úměrně tomu by měly růst výdaje na zajištění obrany (...) Oproti době summitu ve Walesu se situace pomalu zlepšuje, ale tempo neodpovídá bezpečnostní situaci,“ řekl první voják z bývalého východního bloku v pozici šéfa Vojenského výboru NATO.
Doplnil, že tempo, jímž členské země NATO - právě podle závěrů waleského summitu - zvyšují výdaje na obranu, neodpovídá tempu růstu HDP v jednotlivých zemích. „Ten rozdíl se spíše zvětšuje než zmenšuje,“ řekl Pavel s tím, že řada oblastí a schopností je poddimenzovaných a potřebuje investice.
Česká republika se z hlediska srovnání s ostatními státy NATO nachází podle Pavla „v poslední čtvrtině“.
Mluvčí ministerstva obrany Petr Medek pro iDNES.cz zmínil jinou optiku. „Za předchozích vlád rozpočet na obranu dramaticky klesl až pod jedno procento HDP. V posledních dvou letech, kdy rozpočet připravovalo nové vedení resortu, se tento trend obrátil. Pro letošní rok se výdaje na obranu zvýšily oproti loňsku o deset procent, stejně tomu bude i v letech následujících. V tomto ohledu patříme v Alianci k nejlepším,“ uvedl Medek.
Takto nastavený růst rozpočtu je dle něj pro armádu optimální. „Skokové navýšení výdajů by resort nebyl schopen absorbovat. Realizace velkých akvizic totiž zabere i několik let. Důležité tedy je, že v tuto chvíli máme schválený rozpočet také na další dva roky a je možné zahájit velké modernizační projekty,“ uvedl Medek. Zmínil také dohodu politických stran, že rozpočet resortu obrany do roku 2020 stoupne na 1,4 % HDP.
Velká agrese Ruska? Není na pořadu dne
Aliance podle generála Pavla neuvažuje o tom, že by přisunula „významné vojenské síly“ směrem k Pobaltí. To je od zbytku území NATO na pevnině téměř odříznuté, jedinou spojnicí je úzká oblast polsko-litevské hranice mezi Kaliningradem a Běloruskem. Přisunování velkých sil do oblasti ale podle Pavla není v souladu se současnou dohodou s Ruskem, ani neodpovídá principům fungování Aliance, tedy že přijímaná opatření mají být adekvátní situaci a mít obranný charakter.
„Není cílem Aliance vytvořit na východě vojenskou hráz proti rozsáhlé ruské agresi, protože taková agrese není na pořadu dne. Zpravodajská hodnocení nic takového nenaznačují. Na druhou stranu nelze vyloučit, že by Rusko mohlo použít scénář podobný z Krymu či východu Ukrajiny k destabilizaci části z některých pobaltských zemí,“ řekl Pavel. Zdůraznil, že se neuvažuje o rozmístění podstatných vojenských sil NATO v oblasti.
Zamýšlené síly určené pro toto teritorium - čtyři nové mnohonárodní prapory (více o nich zde) - jsou podle něj určená k zamezení scénáře odpovídajícího dění na východní Ukrajině.
Pavel navštíví studenty v Brně
Bývalý náčelník generálního štábu Pavel, nyní šéf Vojenského výboru NATO, je v ČR na své první oficiální návštěvě do 22. června. Zahájil ji na důvěrně známém místě - v budově generálního štábu v pražských Dejvicích. Uvítání před budovou se zúčastnil jeho nástupce ve funkci generál Josef Bečvář. Vojáci čestné gardy a vojenské hudby museli kvůli ceremoniálu vstávat brzo - Pavel přijel po půl osmé ráno, příprava na místě začala ještě dříve.
Bečvář kvitoval to, že Česko má za „poměrně složité vojenskopolitické situace“ ve vedení NATO svého zástupce. S Bečvářem probíral Pavel například přípravu Aliance na blížící se červencový summit ve Varšavě, růst schopností členských zemí či budoucí operace českých vojáků v zahraničních misích.
V úterý má Pavel v plánu cestu do Brna, setkání s hejtmanem Jihomoravského kraje Michalem Haškem a panelovou diskusi na Univerzitě obrany. Bude se týkat varšavského summitu NATO, který se koná 8. a 9. července (více o summitu zde).
Návštěva je součástí „ladění not“ v Alianci. Právě předseda Vojenského výboru NATO je tím, kdo cestuje, dozvídá se požadavky a očekávání jednotlivých zemí, tlumočí jim přístup NATO k hlavním bezpečnostním problémům.
