Fritzl je zdánlivě vyšinutý jedinec, jehož duševní pochody neřídí logika. Když se však podrobněji podíváme na jeho argumentaci stran ochrany potomků před drogami, s hrůzou konstatujeme, že jeho pseudoargumenty jsou naprosto stejné jako pseudoargumenty jiných zastánců války proti drogám. Těch, kteří nedrží ve sklepě vlastní děti, ale chtěli by v něm držet celé národy.
Fritzl svou dceru a její děti uchránil před drogami za cenu, že je na celý život uzamkl v krutém vězení a dceru navíc opakovaně, dokonce před zraky jejích dětí, znásilňoval. Bez ohledu na skutečně krutý průběh jeho preventivní akce však lze konstatovat, že se mu podařilo dceru a její potomky skutečně izolovat od nebezpečí drog.
Apoštolové protidrogové prevence, kteří se nejčastěji soustřeďují na boj proti marihuaně, smýšlejí s těmi, které by chtěli před nebezpečím drog chránit, stejně jako neblahý Fritzl. Pro represionisty je přijatelné děti věznit, vyhazovat je ze škol, narušovat jejich přirozený vývoj šikanováním a neustále je kontrolovat, zda náhodou neberou drogy, přesněji - zda nekouří marihuanu. Pro represionisty - stejně jako pro Fritzla - je omluvitelné zbavit jedince svobody, pokud jej toto zbavení svobody izoluje od drog.
S rakouskou kauzou se už nejspíše nedá nic dělat, kromě psychoterapie Fritzlových obětí lidské možnosti skončily. Pro budoucnost je však dobré vědět, že všichni, kteří brojí proti drogám a navrhují, aby za jejich konzumaci byli mladí lidé trestáni a zbavováni svobody, nejsou nikým jiným než takovými malými úchylnými Fritzly.
