Nezávislý kandidát na prezidenta zatím sbírá u veřejnosti podporu zleva, zprava, ale vůbec není vyloučeno, že někteří jeho příznivci budou z jeho kroků po případném zvolení zaskočeni.
"Když by mi osoba pověřená sestavením vlády přinesla návrh, který by znamenal vládnutí s KSČM, zkrátka a dobře bych jej neakceptoval," řekl Fischer rezolutně ve velkém rozhovoru, který je prvním dílem nového seriálu MF DNES.
Komunisty, kteří v nedávných krajských volbách sebrali dvacet procent hlasů, považuje za extremistickou stranu. "Nevyrovnali se se základním zahraničněpolitickým ukotvením této země. Mají vysoce negativní postoj k Evropské unii, k NATO, k působení našich misí," vypočítává Fischer důvody, proč by jako prezident chtěl držet stranu Vojtěcha Filipa vzdálenou jakékoliv vládě. I kdyby mu ČSSD jako případný vítěz dalších voleb přinesla návrh na menšinovou vládu opřenou o podporu komunistů.
Fischerovo prohlášení je o to zajímavější, že ve své kampani apeluje na všechny lidi frustrované z politiky, bez ohledu na jejich dosavadní volební preference, a neváhal dokonce zařadit do své předvolební inzerce i extrémní názor režiséra Zdeňka Trošky: "Tato vláda je nejasociálnější ze všech, které jsme měli od druhé světové války."
Fischer tento názor, blízký mnoha vyznavačům komunistického režimu, nesdílí (ač jej má ve své reklamě). Zároveň by v jistém směru mohl skalní levicové voliče po zvolení hlavou státu překvapit jasně pravicovými názory.
Kdo je Jan Fischer
|
I on má totiž, stejně jako současný prezident Václav Klaus, problém s vládním návrhem důchodové reformy. Ale - jak řekl v rozhovoru - vadí mu, že vláda nezavádí povinný takzvaný druhý pilíř penzijního systému, tedy povinné soukromé spoření na důchod.
"K tomu, co vláda předložila, mám výhrady v tom, že druhý pilíř je dobrovolný. Lidé ho budou málo využívat, budou to spíš bohatší lidé a nepovede to k tomu, že by se výrazně snížil tlak na státní financování důchodů,“ řekl Fischer.
Jako prezident zvolený v přímé volbě má v úmyslu chodit mnohem častěji než Klaus na zasedání vlády, snášet tam své argumenty v případě strategických návrhů a v případě neúspěchu – na rozdíl od Klause – se podřídit hlasování parlamentu. "Veto bych používal velmi střídmě," slibuje dnes.
