Průlomovou změnu trestního práva, která má přispět k boji proti organizovanému zločinu a korupci, předložila vláda kvůli závazkům vůči Unii nebo Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
Předlohu znovu kromě poslanců vládní koalice podpořila také opoziční ČSSD, proti byli v podstatě jen komunisté.
Prezident své veto vysvětlil mimo jiné tím, že norma popírá vazbu mezi pachatelem a trestem, je spíše příkladem alibismu než snahy potrestat konkrétní viníky trestných činů a směřuje proti trendu odbourávat institut kolektivní viny.
"Trestné činnosti se může dopustit pouze konkrétní člověk, nikoli instituce," poznamenal Klaus při vysvětlování svého veta (více čtěte zde).
Zákon se bude dát zneužít, obávají se firmy
Firmy budou moci být podle zákona stíhány pro téměř osm desítek trestných činů. Proviní se, jestliže trestný čin spáchá její manažer, zaměstnanec nebo jednatel, pokud by tím firma získala prospěch. Firma nebo organizace má být odpovědná i tehdy, když se konkrétní viník nenajde.
Hospodářská komora a část právníků varovaly před zneužíváním zákona. Také poslanec Michal Doktor (dříve ODS) poukazoval na to, že se norma může stát nástrojem nekalého konkurenčního boje a účelového napadání. Proti schválení byla komunistka Marie Nedvědová, zaštiťovala se principem individuální trestní odpovědnosti.
Zastánci zákona poukazují mimo jiné na výhodnost úpravy zejména v ochraně životního prostředí a u hospodářské kriminality, kde může hrozit nebezpečí, že za určité delikty není postižen nikdo.
