V prvním období získala kontrakty za necelých šest set milionů. A ve stejně dlouhém "ministerském" období staví za 3,5 miliardy korun z veřejného rozpočtu. Většinu zakázek získala od státních podniků, které spadají pod ministerstvo dopravy.
"Dalo by se říci, že jsme teď v první lize," přiznává předseda představenstva Ondřej Novák. Odmítá však, že by to mělo cokoliv společného s tím, že mají na ministerstvu svého bývalého majitele.
I Řebíček si všiml, že se jeho bývalá firma dostala ve svém oboru na špičku. Nesouhlasí však s tím, že by v tom mohl hrát – byť nepřímo – roli. "I kdyby to někde otvíralo dveře, tak já nejsem hlupák, abych se o něco podobného pokoušel," říká Řebíček.
"Přece se s nimi nepřestanu stýkat"
Ještě v dobách, kdy byl Řebíček jen podnikatelem s politickými ambicemi, dosáhl Viamont DSP maximálně na stavbu přístavní zdi v Mělníku za šedesát milionů. Dnes by pro ně taková zakázka byla spíš podprůměrná. Stavějí mosty, rekonstruují celé železniční úseky.
Důvodů, proč Viamont DSP zažívá "zlatý věk", je několik. K těm nejvýznamnějším patří i to, že v roce 2005 získal Viamont DSP významného strategického partnera: společnost Strabag.
V prostředí železničního a silničního stavitelství se samozřejmě ví, že Viamont DSP je Řebíčkova bývalá společnost – a podle lidí z tohoto oboru jí to může získávat respekt velkých firem. A ty ji proto v "první lize" tolerují. Tam, kde jde o státní zakázky, hrají kontakty velkou roli.
Řebíček svůj podíl ve firmě prodal před příchodem do politiky. Dodnes se však se svými bývalými kolegy přátelí. "Znám je deset nebo patnáct let, tak se s nimi přece nepřestanu stýkat," říká Řebíček.
Aleš Řebíček byl ministrem dopravy právě rok, když se jeho někdejší firma dostala k první opravdu velké zakázce. Stala se hlavním garantem kompletní rekonstrukce více než dvacetikilometrové železniční tratě na hranicích s Polskem.
Jedenapůlmiliardovou zakázku zadala Správa železniční a dopravní cesty, tedy organizace spadající pod Řebíčkův úřad.
Není třeba si hned představovat, že ministr Řebíček nutí své úředníky, aby přihrávaly zakázky jeho kamarádům. Podobné úvahy rázně odmítá i Ondřej Novák, předseda představenstva Viamontu DSP. "I kdybych mu řekl, ať mi pomůže, poslal by mě ho do háje," tvrdí Novák.
Může to tak skutečně být. Řebíček opravdu nic dělat nemusí. Své firmě, která se specializuje především na železniční stavby, však svou funkcí pomáhá, ať chce, nebo ne. Jak je to možné?
Vstup do extraligy
Objektivně vzato se muselo splnit hned několik podmínek, aby se z Viamontu DPS stal na stavebním trhu takový hráč, jakým je dnes. Ještě před dvěma třemi roky byl Viamont DSP jen lokální stavební společností. Sice postupně získal nejsilnější pozici na severu Čech, na větší zakázky však nedosáhl. Klíčovým se pro něj stalo propojení se Strabagem, jednou z největších stavebních firem v zemi. To Viamontu DSP umožnilo expandovat.
Firma však pořád neměla vyhráno. Donutit velké matadory, aby někoho vzali mezi sebe, není totiž jen tak – každý musí mít nějaký vliv. Všichni jsou živi téměř výlučně z veřejných peněz a každý kontakt na vládě se hodí. A Viamont měl na vládě rovnou ministra klíčového resortu.
Viamont DSP měl už předtím pověst firmy pevně spjaté s ODS. Od září 2006 se k ní přidalo i tvrzení, že Řebíček nad firmou drží ochrannou ruku, přestože sám podíl ve firmě a celé skupině Viamont prodal. Šéf Viamontu DSP Novák se při zmínce o vlivu Řebíčka na hospodaření společnosti směje.
"To je dobré jen od toho, aby nás mohli konkurenti pomlouvat," říká Novák. Lidé, kteří situaci znají, to ovšem vidí jinak. "Viamont má prostě pověst Řebíčkovy firmy. A to jí pomáhá, i když pro ně Řebíček nemusí hnout prstem," řekl MF DNES jeden ze znalců oboru.
"Mé kontakty s panem Řebíčkem jsou velmi sporadické. Vidíme se jen jednou za kvartál," stojí na svém Ondřej Novák. Skutečností však je, že Viamont DSP začal dostávat víc zakázek od Českých drah nebo od Ředitelství silnic a dálnic až poté, co se Řebíček objevil ve vládě.
Kromě toho se na něj začaly víc obracet i radnice či krajské úřady spojené s ODS. Jejich odpovědi na otázku, proč je u nich najednou Viamont DSP tak úspěšný, se od sebe téměř neliší.
"Na každou zakázku je vypisováno regulérní výběrové řízení, ve kterém rozhoduje především nejnižší cena, které jednotlivé firmy nabídnou. Pokud Viamont DSP vyhrál některé zakázky, bylo to z tohoto důvodu," řekl Jan Hoření z Ředitelství silnic a dálnic. Podobně se vyjádřil i mluvčí Českých drah.
"Domluvíme se"
MF DNES při analyzování zakázek pro Viamont DSP narazila na jinou zajímavou věc. Několik odborníků ze stavebnictví i z Českých drah naznačilo, jak může fungovat "rozdělování" státních peněz určených na opravu železnic či silnic.
Na první pohled to vypadá tak, že se firmy na sobě nezávisle hlásí do veřejných soutěží a netrpělivě čekají, zda nabídly nejnižší cenu a zakázku získají. Jenže podle zdrojů MF DNES firmy spoléhají spíše na to, že se dohodnou.
Ti, kdo do "stavařské party" patří, však říkají, že by se jinak cenovou válkou vzájemně zahubili, nebo že by je zničili predátoři z ciziny. Existuje podezření, že si stavební firmy nejprve společnými silami vylobbují zakázky a když je vláda schválí, dohodnou se mezi sebou, kdo se do soutěže přihlásí doopravdy a kdo jen naooko.
"Představitelé jednotlivých firem se pochopitelně spolu znají. Ale nesetkal jsem se s tím, že by se společně domlouvali, kdo jakou zakázku dostane," řekl k tomu ministr Řebíček.
