Verze, že šlo o ukrajinskou střelu ruské výroby namířenou proti ruskému raketovému útoku, se ve středu dopoledne jevila stále pravděpodobnější. Dopad na polské území tak byl jen omylem, nikoliv ruským útokem.
Ukrajina totiž v úterý čelila masivnímu ruskému ostřelování zaměřenému na energetickou infrastrukturu, kdy se jí většinu ruských střel podařilo sestřelit.
Podle Tomáše Řepy z Katedry teorie vojenství Univerzity obrany polská strana a její protivzdušný systém Patriot přelet hranic zaznamenala a monitorovala ji. „Buď ale vyhodnotili, že už zkrátka do toho nestihnou protivzdušnou obranu zapojit, nebo riziko měli za poměrně nízké,“ vysvětlil pro iDNES.cz Řepa.
Podle něj se úspěšnost i těch nejlepších systémů pohybuje kolem 80 procent. Na případné úlomky raket se ale dle něj reaguje jen velice těžce.
„Vždycky je i možnost, že to dopadne na nějaké civilní objekty. On vlastně i ten statek, kam to dopadlo, je spíše opuštěná budova, kde zrovna byli dva polští civilisté, zřejmě zemědělci. Prostě to byla souhra nešťastných okolností,“ řekl a jedním dechem doplnil: „Kdyby nebylo raketových útoků Ruska na Ukrajinu, tak se nic z toho neděje. Toto je jenom důsledek, nikoliv příčina.“
Bohužel i v 21. století se to stát může
Polská protivzdušná obrana má podle Řepy při objevení hrozby jen omezené množství času na reakci. „Mohli vyhodnotit, že objekt míří do venkovské oblasti, které u hranice jsou. Nepovažovali jej za tolik závažný. Ani nevíme, jakou reakční dobu v ten moment měli,“ vysvětlil vojenský analytik Řepa.
Protivzdušný systém Patriot | foto: AIRCOM
Rozhodně si však myslí, že v daný moment stihlo Polsko konzultovat s Ukrajinou, zda jde o jejich protivzdušnou střelu.
„Je to těžké, protože žádný protivzdušný komplet vám nedá stoprocentní jistotu, že vám něco neproletí. Je to opravdu o pravděpodobnosti. Většinou neúspěšnější komplety, na špičkové úrovni, mají úspěšnost kolem 80 procent. Z toho vyplývá, že taková situace se bohužel i v 21. století s veškerou technologii, kterou máme, stát může,“ shrnul Řepa.
V životě jsem nic takového neslyšel. Svědci líčí výbuch rakety v Polsku |
Na jeho slova navázal i vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr, který krátce přiblížil fungování protivzdušné obrany:
„Radary hledí směrem na východ. Oni samozřejmě vidí, že něco přilétá. Znají směr, ale už nepoznají, odkud byla raketa vypálena. Ten systém má taky nějaký dosah. V určité chvíli začnou zaměřovat cíl a vidí, po jaké trajektorii letí. Stále ale nejsou schopni zjistit, odkud odstartoval. Jen ví, že přiletěl z východu,“ vysvětlil.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvRozdíl mezi střelami
Původ střely podle Visingra jasně prozradí střepiny a trosky. „Protiletadlové střely se od těch s plochou dráhou letu výrazně liší. Pokud půjde o druhou jmenovanou, nebo balistickou raketu, bude jasné že je ruská. Pokud se ukáže, že jde o protiletadlovou střelu, tak je bohužel ukrajinská,“ přiblížil vojenský analytik Visingr.
Nešlo o úmyslný útok, potvrzuje Polsko verzi o výbuchu ukrajinské střely |
Rusům podle něj mohla nějaká střela zbloudit, zato v případě Ukrajinců by šlo o případ, kdy se snažili nějakou ruskou sestřelit.
Běloruský protivzdušný raketový systém S-300 | foto: mil.by
Už dříve se podařilo potvrdit, že jde o střelu vyrobenou v Rusku. Problém ale je, že ty samé má v arzenálu i Ukrajina. „Pokud by se potvrdilo, že to byl třeba protivzdušný komplet S-300, tak to jsou všechno původně sovětské či čerstvě postsovětské zbraně. Většinou ruské technologie. Nyní rusové používají modernější systém S-400, ale Ukrajinci ho k dispozici nemají,“ navázal Řepa z Univerzity obrany.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvZ ruského pohledu kontraproduktivní
To, zda by si Rusko dovolilo vypálit raketu přímo na území NATO, Řepa komentoval slovy, že takto napřímo ne. „Myslím si, že to není v jejich zájmu. V ten moment by měli jistotu, že NATO bude reagovat a že bude spuštěn článek číslo pět. Nyní byl aktivován článek číslo čtyři a byly spuštěny konzultace. NATO vyhodnotí, jak bude na událost reagovat,“ vyložil postup Řepa.
Nejpravděpodobnější scénář podle něj bude další vojenská pomoc Ukrajině. „Spíše z ruského pohledu, ať to bylo jakkoliv, je to ve finále stejně kontraproduktivní, protože ukrajinská strana bude mít čím dál více sil,“ doplnil vojenský analytik.
PŘEHLEDNĚ: Jak NATO chrání své členy? Má nachystané články 4, 5 a 6 |
