Jedenáct tisíc na měsíc. Tolik zbývalo lidem v exekuci z výplaty v roce 2022 na běžné výdaje jako je bydlení, voda, elektřina, jídlo nebo oblečení poté, co si část příjmů strhl exekutor. Při současných cenách by se nedoplatili – meziroční inflace činí asi 15 procent. Proto mělo takzvané nezabavitelné minimum od nového roku stoupnout na 15 500, pro dlužníky-rodiče až na 20 500 korun. Ministerstvo spravedlnosti ale navýšení zkrotilo.
Místo pošťáka zazvoní exekutor. Riziko, které nese novela exekučního řádu |
Lidem v exekuci nově na měsíc zůstane 13 500 korun, pokud mají děti tak 17 tisíc. Dle expertů je minimum nastavené špatně a vede lidi do šedé ekonomiky.
„Problém nízké nezabavitelné částky vede prokazatelně k plné či částečné práci načerno, protože lidé v exekuci nejsou často schopni pokrýt své životní náklady. To má dopady na státní rozpočet v řádu desítek miliard korun ročně,“ říká Radek Hábl, ekonom a autor projektu Mapa exekucí.
Vytlačeni ze systému
Samotný výpočet nezabavitelného minima se odvíjí od stanoveného životního minima a takzvaných normativních nákladů na bydlení. Ty se kvůli inflaci, energetické krizi a celkovému zdražování letos zvyšovaly. Podle toho mělo růst i nezabavitelné minimum. Ministerstvo ale zasáhlo přenastavením mechanismu, kterým se minimum vypočítává.
„Cílem novely bylo vyrovnat postavení povinných a oprávněných při provádění srážek ze mzdy,“ vysvětluje mluvčí resortu Marcela Nevšímalová. Podle jejích slov navýšení bylo i tak o polovinu větší oproti lednu minulého roku.
Podle údajů exekutorské komory mělo na konci loňska 667 500 lidí celkem 4,1 milionu exekucí. Průměrná vymáhaná částka činila 488 500 korun. Od loňského ledna do konce září přibylo 327 300 nových exekučních řízení. |
„Není správné, aby si ministerstvo účelově měnilo způsob výpočtu nezabavitelné částky jen proto, že má pocit, že roste příliš. Dává tím signál, že lidem v exekuci rostou životní náklady méně než ostatním,“ říká Hábl. Nové nastavení je však podle Hábla nakonec dobrým kompromisem. Ministerstvo spravedlnosti totiž původně navrhovalo, aby částka rostla ještě méně.
S tím souhlasí i Daniel Hůle, vedoucí programu Dluhové poradenství organizace Člověk v tísni. „Je to špatný krok, nicméně jde o kompromisní variantu oproti původnímu záměru ministerstva spravedlnosti,“ upozorňuje.
Kromě práce na černo má navíc podle expertů nízká výše nezabavitelné částky i další negativní důsledky. Například to, že lidem nezbude, než si na život dál půjčovat. A tím se dostávat do dalších exekucí. „To potvrzují i oficiální statistiky, kdy drtivá většina dlužníků čelí více exekucím současně. Až půl milionu lidí má 3 a více exekucí, z toho 160 tisíc dokonce více než 10 exekucí,“ vysvětluje Hábl.
Ne na každého dopadá inflace stejněMeziroční inflace činí podle údajů Českého statistického úřadu asi 15 procent. Ta je ale vypočítána podle indexu spotřebitelských cen, tedy průměrné úrovně cen výrobků a služeb, které spotřebovává průměrná domácnost. Právě osoby v exekucích ale většinou nemají stejné spotřebitelské návyky jako tato modelová průměrná domácnost. Na rozdíl od ní utrácí větší část svého příjmu na základní potřeby, jako jsou potraviny, nájem či energie. A právě cena těchto položek roste rychleji než kolik činí inflace podle indexu spotřebitelských cen. To v praxi znamená, že pro nejchudší je inflace vyšší. Odborníci v této souvislosti hovoří o takzvané inflační nerovnosti. |
S novým nastavením výše nezabavitelného minima není spokojená ani Exekutorská komora ČR (EK ČR). Ale z jiného důvodu – částka podle ní neměla růst ani tak, jak vzrostla po zmíněné úpravě.
„Zvyšování nezabavitelných částek může mít zásadní vliv na vymáhání pohledávek. Od nového roku máme informace od řady exekutorských úřadů, že od zaměstnavatelů dostávají informace ve smyslu, že není možné provést srážku ze mzdy, neboť se nezabavitelná částka zvedla,“ uvedla mluvčí EK ČR Eva Rajlichová s tím, že se to týká třeba i vymáhání výživného či dluhů na zdravotním pojištění.
Ta současně míní, že zvyšování nezabavitelné částky ve výsledku nepomáhá ani dlužníkům. „Protože se jim sráží méně, exekuce se prodlouží a prodraží, neboť ve většině exekucí se vymáhá i rostoucí příslušenství. Na to však bohužel stát nepamatuje,“ řekla.
S tím ale Hůle nesouhlasí a označuje to za „zcela lichý“ argument. „Pokud lidem nenecháme peníze, aby pokryli základní náklady, budou pracovat na černo. Nebude se jim strhávat nic, tudíž nic nedostane ani stát na odvodech, ani věřitelé. Mnohem výhodnější pro nás všechny je, aby tito lidé pracovali legálně,“ uvedl.
Problém jménem insolvence
Podle Daniela Hůleho každopádně není problém pouze v nastavení minima. „Nezabavitelná částka by v tuto chvíli mohla být určitě vyšší, ale větší problém vidím v nastavení insolvencí, například, že se příspěvek na bydlení počítá z čisté mzdy, což velkou část lidí vyhání mimo legální trh,“ konstatuje Hůle.
Další problém spočívá i v tom, že vstoupí-li člověk do insolvence, z příjmů mu zbude ještě méně peněz než při exekuci. „Problém rozdílu mezi srážkami v exekuci a insolvenci je závažným problémem a je nutné jej urychleně řešit. V opačném případě budou lidé z existenčních důvodů i nadále zůstávat raději v exekuci a nikdy se z dluhů nedostanou,“ míní Hábl.
Právě pravidla insolvence by do budoucna měla změnit chystaná novela, která třeba zkracuje dobu oddlužení z pěti na tři roky. Otázku výše splátek ale neřeší.
