Zkrácené oddlužení by se dle evropské směrnice mělo týkat pouze podnikatelů. Evropští zákonodárci tím chtějí sjednotit podmínky pro podnikání v celé EU. V Česku se ale plánuje zkrácení doby oddlužení pro všechny, tedy i běžné občany.
Experti proto varují, že věřitelé budou nespravedlivě kráceni. Takto rychlé a levné oddlužení zároveň může demotivovat dlužníky, kteří své závazky poctivě splácejí, a v důsledku vést k narušení sociálního smíru. V průměru by vlivem novely dostali věřitelé splaceno o dvě pětiny méně než za stávající právní úpravy.
„Očekává se, že se podnikatelé poučí ze svých špatných rozhodnutí a začnou znovu podnikat, vytvářet hodnoty, zaměstnávat lidi. Novela původně není zaměřená na nepodnikající fyzické osoby. Nevím, proč je třeba ji tímto způsobem rozšiřovat,“ říká David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni, s tím, že oddlužení je dostatečně výhodné už za stávajících podmínek.
O peníze přijde i stát
V pozici věřitele je nezřídka stát. Ministerstvo spravedlnosti si udělalo analýzu, z níž vyplynulo, že návratnost pohledávek zdravotních pojišťoven, finanční i celní správy a správy sociálního zabezpečení by po novele byla v průměru pouhých 6,5 procenta. To se týká nejenom státních orgánů, ale všech věřitelů. Aktuální průměrná návratnost je přitom u řízení, která byla zahájena před zatím poslední novelou z roku 2019, 55 procent.
KOMENTÁŘ: Zjednodušování podmínek všem dlužníkům odnesou poctiví lidé |
„Po novele z roku 2019, která zrušila podmínku 30procentního zaplacení dluhu pro vstup do oddlužení, se splátky dlužníků postupně snižují a snižují. Český státní rozpočet bude při tříletém plošném oddlužení dostávat stále nižší částky. Ztrátu věřitelů představující až 100 miliard budou muset zaplatit daňoví poplatníci, což vzhledem k aktuální situaci může mít vážný dopad na ekonomickou situaci naší republiky,“ varovala Jarmila Veselá, ředitelka InsolCentra.
Zkrácením doby oddlužení by práceschopný dlužník získal stejné podmínky pro oddlužení jako senior nebo zdravotně postižený. Těmto skupinám je totiž tříleté oddlužení povoleno už díky novele z roku 2019.
„Jsme v situaci, kdy se projednává novela, která nedělá rozdíl mezi tím, jestli se oddlužuje práceschopný muž, nebo invalidní důchodce. Vzniká tedy v podstatě tlak na úplnou amnestii. Tím ale říkáme, že lidé své dluhy platit nemusí, že vyhrává ten, kdo neplatí,“ upozornila Veselá.
Ta dále vysvětlila, že obraz samoživitelky nebo seniora jako typického dlužníka, je mylný. Podle dat InsolCentra jsou totiž senioři naopak nejméně zadluženou skupinou obyvatel. Údaje o matkách samoživitelkách k dispozici nikdo nemá. „Ptali jsme se Českého statistického úřadu, ministerstva, neziskových organizací, ale nikdo ta data nezná. Odhaduje se ale, že takových osob může být v exekuci v Česku nejvýše 50 tisíc. V exekucích převažují muži v produktivním věku,“ sdělila Veselá.
Na představu samoživitelky nebo důchodce topících se v dluzích navazuje obecná představa, že lidé za své dluhy nemohou a vinu nese věřitel. Podle Veselé jde ale o nebezpečnou úvahu, která lidem brání přijmout odpovědnost za své dluhy a situaci vyřešit.
Do oddlužení se lidem nechce
„Velkou bariérou, o níž se však mluví jen málo, je výše měsíční splátky v oddlužení. Ta často převyšuje měsíční splátku v exekuci natolik, že si dlužník oddlužení jednoduše nemůže dovolit a setrvává v nekonečných exekucích. Jsem přesvědčen, že tuto situaci by mohl vyřešit model, kdy by si dlužník volil mezi tříletou lhůtou s klasickou měsíční splátkou a pětiletou lhůtou, kde by měsíčně splácel o něco méně,“ míní David Borges, analytik organizace Člověk v tísni.
Například z čisté mzdy ve výši 32 231 korun činí exekuční srážka 3 340 korun, u oddlužení by to bylo zhruba dvakrát tolik. Z toho důvodu by se podle Šmejkala měl u nepodnikatelů raději řešit tento aspekt, v samotném trvání procesu problém totiž nevidí.
To ostatně potvrzuje i Veselá, která upozornila na to, že když už dlužník do procesu vstoupí, obvykle vydrží do konce. „Nejvíce nás trápí, že nikdo z oficiálních představitelů nikdy dlužníkům neřekl, že již tři a půl roku mají velkou šanci se ze svých dluhů úplně vymanit. Od 1. června 2019 se totiž mohlo oddlužovat daleko větší množství zadlužených osob a desetitisíce či statisíce lidí by již byly blízko osvobození od dluhů,“ dodává Veselá.
Větší dohled nad splácením
Další změna, o níž se v novele uvažuje, je podrobnější zkoumání částky, kterou se dlužník zavazuje měsíčně splácet. V současnosti je oddlužení umožněno prakticky každému, kdo při vynaložení veškerého úsilí splní kritérium minimální měsíční splátky, která činí zhruba 2 200 korun. Při vyšších příjmech pak tato částka úměrně roste.
„Nicméně velká část dlužníků se snaží měsíční platbu minimalizovat, což lze jen obtížně dokazovat. Nově by však mohl insolvenční správce získat pravomoc porovnat deklarovaný příjem s příjmy obvyklými a rozhodnout, zda je plnění dostatečné,“ vysvětlil David Borges.
Zároveň by díky novele mohlo platit, že pokud v průběhu oddlužení měsíční splátka klesne pod určitou úroveň, dlužník bude muset vzniklou situaci uspokojivě vysvětlit. „Bude-li tento princip přijat, měsíční platby věřitelům jistě vzrostou,“ nabízí svůj pohled Borges.
V pondělí o podobě novely jednala Expertní skupina pro insolvenční právo, ve středu pak pětikoalice. Teď půjde návrh do meziresortního řízení. O finální podobě novely by Poslanecká sněmovna mohla hlasovat na přelomu roku.
