Jedním z absolventů programu Erasmus nebo novějšího Erasmus+ je i Tomáš Novotný. Poprvé do zahraničí vyrazil ještě na střední škole, později se pro stejný krok, ale na delší dobu, rozhodl na vysoké škole.
„Na střední jsem byl měsíc v Dublinu a pracoval jsem v jedné advokátní kanceláři. Ze začátku to bylo náročné kvůli jejich silnému přízvuku, ale jinak to bylo skvělé,“ popisuje svůj první výjezd do ciziny.
Stres z přijímaček a převisu žene část dětí na střední školy do zahraničí |
Na celý semestr do cizích krajin vyrazil i později na vysoké škole, když byl na Universidad de Almería ve Španělsku. Během pěti měsíců se seznamoval nejen se španělštinou, která se navzdory původně jiným informacím propisovala i do výuky, navazoval i kontakty a přátelství, která mu zůstanou na celý život.
„Říká se, že Erasmus mění život. Mně ho změnil kompletně, pod to bych se dvakrát podepsal,“ netají se. V současnosti pracuje jako Social Media Manager pro Univerzitu Karlovu, na stejné pozici pracoval i při škole, byť ale tehdy ještě na poloviční úvazek.
Čas ve Španělsku si tak mimo jiné krátil hovory s pracovníky marketingového a PR oddělení tamní univerzity, se kterými řešil, co jim funguje a nefunguje při komunikaci s veřejností. Podobné otázky řešil i se spolužáky z evropských zemí, od kterých zjišťoval, jak s nimi komunikují jejich školy.
Češi dostanou na studium v cizině víc peněz
Při studiu na střední škole platila Novotnému celý měsíc v Irsku Evropská unie (EU) prostřednictvím svých fondů. Hradila mu tak nejenom ubytování a letenky.
378 941 studentůTolik mladých lidí se zúčastnilo zahraničního studijního pobytu v letech 1998-2022. Loni vycestovalo 28 441 studentů. |
Na vysoké škole pak EU přispívá podle finanční situace výchozí země v porovnání se zemí, do které student vyrazí. „Například Švédové mají mnohem nižší příspěvky než my,“ upozorňuje předseda organizace Dům zahraniční spolupráce (DZS) Michal Uhl.
Například Novotný ve Španělsku dostával 600 euro, ze kterých si hradil ubytování a stravu. Zmínil, že ačkoliv díky práci na půl úvazku měl své peníze, a tak mohl v klidu utrácet, vyžil by i z peněz, které dostával.
Uhl doplňuje, že letos Česká republika hospodaří v programu Erasmus+ s rozpočtem 80,5 milionu korun, příští rok očekává nárůst asi o tři procenta.
Dětem v životě pomůžou stáže a práce, ne ambice rodiče, říká kariérní poradce |
Koncem minulého roku si nechala organizace DZS zpracovat výzkum mezi lidmi ve věku 18-35 let. Ti se dělili na dvě skupiny podle toho, jestli v cizině studovali, nebo ne. „Do průzkumu se zapojilo 301 lidí, kteří v cizině studovali, a 304 ze stejné sociální a profesní skupiny, kteří nevycestovali. Výzkumníci z agentury STEM/MARK díky tomu zjistili, že vyrazit na kratší či delší čas do zahraničí se mladým lidem vyplatí.
Mladí mají po Erasmu vyšší sebevědomí
Z dat vyplývá, že by pro ty, kteří v minulosti studovali v zahraničí (takzvaně zapojeni, pozn. red.), by bylo lehké najít si práci v zahraničí v 57 procentech případů, u nezapojených, tedy lidí, kteří v zahraničí nestudovali, by to bylo snadné v 36 procentech.
V rámci první skupiny navíc přiznalo 68 % dotázaných, že ve svém profesním životě disponují dostatkem užitečných kontaktů, ze skupiny nezapojených souhlasilo 53 procent.
Pětasedmdesát procent zapojených si také umí představit, že by dlouhodobě žili v zahraničí, ve druhé skupině jde o reálné úvahy u 47 procent respondentů. V případě platových podmínek STEM/MARK uvádí, že je průměrný příjem účastníků středoškolských zahraničních výjezdů vyšší o dvanáct procentních bodů, u vysokoškoláků ze stejné kategorie je vyšší o 6,5 procentního bodu.
Nauč se chemii z fabriky, láká univerzita. Obory budoucnosti chystají i další |
Mladí lidé, kteří studovali v zahraničí mají navíc kladný vztah k cizím jazykům. Více než polovina, tedy 58 procent, zapojených zmínila, že používají při práci často cizí jazyk, dalších 29 procent by to uvítalo. Zato u lidí, kteří nestudovali v v cizině, byl poměr 43 a 18 procent.
Život v zahraničí studentům rozšíří obzory
Michaela Svobodová je studentkou Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Hned v prvním roce vysokoškolského života jí do cesty ale přišla koronavirová pandemie, a ruku v ruce se zájmem o Finsko měla jasno. Vyrazila proto do země tisíce jezer na půlroční studijní pobyt na helsinskou univerzitu.
„Vždy jsem chtěla cestovat a zkusit život v zahraničí na delší dobu. Život ve Finsku byl skvělou zkušeností, musela jsem být mnohem víc samostatná, než jsem tady v Česku. Překvapivě to nebylo tak těžké, taky jsem získala mnoho kamarádů, se kterými jsem stále v kontaktu,“ říká nadšeně.
Polovina středoškoláků chce podnikat, motivují je k tomu i školní projekty |
Protože je ze své životní zkušenosti velmi nadšená, plánuje příští rok vyjet na další program Erasmus+, tentokrát v magisterském studiu. Popisuje, že mimo jiné mohla v cizině studovat předměty, které její fakulta v marketingu ani nenabízí. „Díky Erasmu jsem se rozhodla přidat si ke svému oboru ještě další obor, kterým jsou mezinárodní vztahy,“ zmiňuje Svobodová.
