Odpůrcem online voleb je například Marek Benda, předseda poslaneckého klubu ODS. Podle něj není reálné, aby se na takovém kroku politici ve Sněmovně dohodli, když se neshodnou ani na korespondenční volbě. „Už ta vyvolává pochybnosti, dál bych nepokračoval,“ říká Benda pro iDNES.cz.
Jak volí online v Estonsku
|
Elektronická volba není v Evropě žádné sci-fi, Estonci takto volí již dvacet let, přičemž v roce 2023 ji při volbách do estonského parlamentu využilo 51 procent všech zúčastněných.
Benda je ale skeptický i vůči estonskému systému. „Když jsem tam před několika lety byl s ústavně-právním výborem, na místě jsem našel čtyři způsoby, jak zabezpečení obejít,“ líčí Benda.
Podobně se vyjadřuje také Jakub Michálek, předseda poslaneckého klubu jindy velmi progresivních Pirátů. „Za sebe musím říct, že považuji za správnější nejprve důkladně vybudovat e-government. Tedy zařídit to, aby měl člověk rychle a elektronicky vyřizované žádosti na jednom místě. A aby lidé uměli s tímto nástrojem pracovat. A teprve až toto bude fungovat, můžeme se vrhnout na digitalizaci složitějšího problému - jako jsou elektronické volby,“ sdělil iDNES.cz Michálek.
Elektronické volby jsou podle Michálka věcí, kterou bychom měli zavést až ve chvíli, kdy budou lidé sžití s digitalizací a s jejími nástroji a kdy ji už budeme mít odzkoušenou.
„Ve chvíli, kdy nemáme vyřešené předchozí kroky, například dokončený přechod na jednotnou doménu, nedává smysl, abychom stavěli komplexní a náročný systém na volby. To by také mohla být pozvánka pro hackery,“ dodává Michálek.
Chyby jsme měli čekat, zájem o eDoklady byl obrovský, říká ředitel DIA |
Počítač versus papír
Politická shoda na elektronické volbě tedy evidentně není ani na úrovni aktuální pětikoalice, natož u opozice. Volbu přes internet sice sliboval voličům i Andrej Babiš ve své knize O čem sním, když náhodou spím, i na ni však stejně jako na korespondenční podle svých slov změnil názor.
Připraven prosazovat e-volbu je naopak prezident Petr Pavel, který to veřejnosti řekl loni na festivalu Colours of Ostrava. Technicky by to podle IT expertů ani v Česku nebylo nemožné. Stát by musel nejdříve zapracovat na všech chybách, které odhalilo například nedávné spuštění aplikace eDoklady.
Jste pro zavedení elektronické volby?
Myslí si to také Dalibor Káčmář, technologický ředitel Microsoft pro Českou republiku a Slovensko. „Myslím, že bychom se neměli vzdávat dalších digitalizačních projektů a vůbec bych to nesoudil podle spuštění jednoho projektu, kterým je eDoklady,“ míní.
Podle něj by si měl stát brát za vzor jiný, dobře fungující, projekt od svého počátku – klientskou zónu MPSV Jenda. „Realizace projektu elektronických voleb by si však vyžádala další přípravu a extenzivnější testování. Inspirací nám mohou být země, kde dnes tato možnost dobře funguje,“ míní Káčmář.
Elektronické volby tedy podle odborníků nejsou primárně technologický problém, musí jim ale předcházet společenská shoda a alespoň elementární důvěra, že „počítač“ je stejně věrohodný jako papír. „Technologie jdou tak rychle dopředu, že vymýšlet nejprve technické řešení a až poté definovat produkt, je cesta do pekel,“ vysvětluje Martin Burián, člen představenstva Asociace softwarových agentur.
Netechnologická otázka tedy je, zda by volba neměla přinést i jistou bariéru vstupu ve formě fyzického dostavení se na místo volby. „Spousta lidí si toho, koho chce volit, vybere až při cestě autem a minimalizujete tak emoční volby. V elektronických volbách by vám stačil jeden článek na jednom ze zpravodajských portálů a váš vnitřní mozek udělá zkratkovité rozhodnutí,“ varuje Adam Paclt, generální ředitel bezpečnostní společnosti APPSEC.
