Spalovna by měla vzniknout do roku 2010 v areálu elektrárny a měla by zpracovávat komunální odpad z Pardubického i Královéhradeckého kraje.„Odpady jsou surovinou, která se při recyklaci nebo kompostování může dále využívat. Spalovna ji však přemění na teplo a pro další výrobu se budou muset vytěžit nové materiály,“ řekl Ondřej Zeman z pardubického Ekocentra Paleta.
Za velké nebezpečí pro obyvatele, kteří žijí v blízkosti spaloven, považují ekologové i to, že tato zařízení vypouštějí dioxiny. „Tyto látky způsobují rakovinu a jejich denní limit stanovený Světovou zdravotnickou organizací je v České republice již nyní dvakrát překročen,“ řekl Ivo Kropáček z Hnutí Duha.
Petr Málek z opatovické elektrárny ovšem upozorňuje, že výzkum vlivu těchto látek na člověka ještě není ukončen. „Navíc jen u jedné z dioxinových látek zkoumají odborníci, zda by mohla způsobit rakovinu,“ řekl Málek. Představitelé Pardubického kraje nyní nechali vypracovat studii proveditelnosti.
„Ta by měla zvážit všechna rizika provozu spalovny, nejen zdravotní,“ uvedl radní Pardubického kraje Petr Šilar. Aktivisté z Hnutí Duha požadují, aby součástí projektu byla i studie, jak jsou obyvatelé okolních vesnic zatíženi škodlivými látkami již nyní a zda jsou tedy Opatovice vhodnou lokalitou.
Pálení odpadu může podle mínění ekologů bránit ve zlepšování třídění odpadů a jejich recyklaci. Dosud totiž chybí koncepce odpadového hospodářství pro Pardubický a Královehradecký kraj.
„Krajští úředníci ihned přijali za svůj nápad postavit spalovnu místo toho, aby vytvářeli podmínky pro ekologické chování, recyklaci nebo motivovali obyvatele k třídění odpadů,“ uvedl Kropáček.
Jako příklad uvádí města Rýmařov a Uherské Hradiště, kde radní snížili poplatky těm obyvatelům, kteří třídí odpad nebo ho sami kompostují. „Spalovna navíc ovlivní odpadové hospodářství v kraji na dlouhou dobu, protože je to investice, která si na sebe bude muset vydělat,“ doplnil Kropáček.
Radní Šilar namítá, že spalovna je jen jednou z variant odpadového hospodářství kraje. „Pochopitelně, že vznikající koncepce počítá i s alternativními druhy využití odpadů,“ řekl Šilar. Navíc obcím, které budou služeb spalovny využívat, se podle něj jejich odpady vrátí ve formě tepla, které bude spalovna dodávat do teplovodů opatovické elektrárny. „Obce budou i akcionáři spalovny, takže budou moci ovlivňovat cenu, za kterou budeme teplo dodávat,“ uvedl ředitel opatovické elektrárny František Hejčl.
Podle předběžných odhadů bude stavba spalovny stát dvě miliardy korun. Na jejím financování se má podle plánu elektrárny i obou krajů podílet Evropské unie.
