„Vstupem na akci souhlasí návštěvníci s pořizováním fotografií a zvukových a zvukově obrazových záznamů své osoby. Tyto fotografie, zvukové a zvukově obrazové záznamy mohou být pořadatelem použity pro jakékoliv reklamní, propagační a podobné účely, a to bezplatně. V případě, že nechcete být snímáni, obraťte se na organizátory akce na INFO stanu,“ uvedli organizátoři Dyzajn Marketu na svém Facebooku.
repro foto z facebookového profilu Dyzajn Marketu
Upozornění si však mohl všimnout jen málokdo. Dalo se k nim dostat jen při rozkliknutí podrobností na facebookové události k akci s názvem „Dyzajn market Zima“.
Problematika zachycení podobizen na fotografiích se týkají GDPR a občanského zákoníku, ve kterém je zahrnuta ochrana osobnosti. Oslovení právníci portálem iDNES.cz se shodují na tom, že z právního hlediska velmi záleží na následném využití fotografie i celkovém zachycení lidí na místě. Experti se ovšem shodují také na tom, že takto informovat o pořízení obrazového i zvukového záznamu je nedostatečné.
„Tuto klausuli máme v události po konzultacích s naším právníkem a úřady, s nimiž jsme se radili, jak vyhovět požadavkům GDPR,“ odpověděla na dotaz organizátorka Dyzajn marketu Terezie Tunková.
Je nutný váš souhlas, říkají právníci
„Konstrukce souhlasu ‚vstupem na akci‘ je podle mého názoru neplatná, a to navzdory možnosti účastníků obrátit se na organizátory. Pokud organizátoři akce umístili informaci jen na své webové stránky, přes které neproběhla povinná registrace, pravděpodobně tím dostatečně nesplnili ani informační povinnost,“ uvedla právnička Jana Pattynova, která působí v mezinárodní advokátní kanceláři Pierstone.
„K zachycení podobizny člověka na fotografii či obrazově-zvukovém záznamu je nezbytný souhlas člověka, který je snímán. Výjimka z tohoto pravidla platí jen ve zvláštních případech. Uplatnit ji může například ten, kdo je držitelem zpravodajské licence. Souhlas je vyžadován i k následnému užití takového záznamu. Navíc lze souhlas odvolat,“ řekl pro iDNES.cz advokát Jiří Urbánek.
Doplnil, že ten, kdo chce materiál používat pro reklamní účely, potřebuje ještě následný souhlas zobrazeného člověka s tímto způsobem využití. „Tento souhlas nelze dovozovat pouze z toho, že pořadatelé zveřejnili určitou informaci na Facebooku,“ doplnil Urbánek.
Mýty vs. pravda. Začíná platit evropské nařízení GDPR |
Podle právníka Filipa Beneše z advokátní kanceláře Rowan Legal jde o vhodný způsob informování, nicméně tím organizátor akce zcela nesplnil svou informační povinnost vůči všem. „Ne všechny osoby se účastní události na Facebooku nebo navštíví příslušné webové stránky události,“ uvedl. „Správce musí poskytnutí informace prokázat, proto by měl informace o focení účastníků uvádět i na místě konání akce,“ dodal.
Neexistují přesná pravidla, záleží na typu fotky
Podle právničky Alice Frýbové z „Holubová advokáti“ nicméně neexistují jednoznačná pravidla, jak by měla udělovaná svolení vypadat. „Vždy záleží na povaze fotografie, účelu použití či způsobu vyobrazení osob,“ uvedla.
Obecně platí, že pořizování fotografií nebo audiovizuálních záznamů osob a jejich případné další použití podléhá primárně režimu ochrany osobnosti podle občanského zákoníku a pokud zároveň dochází ke zpracování fotografií, tak i režimu ochrany osobních údajů dle GDPR.
„Co se týče režimu ochrany osobnosti podle občanského zákoníku, pořizování fotografií nebo jiných záznamů osob je možné pouze se svolením těchto osob, například písemným schválením nebo i konkludentním svolením. Šíření fotografií je možné, pokud je dostatečně zřejmé z okolností, při kterých účastník akce svolení udělil, že bude zobrazení osoby dále šířeno,“ uvedl Beneš.
Co musíte jako podnikatel udělat kvůli GDPR. |
Pokud ovšem organizátor události zveřejní fotografie nebo záznamy na svém webu či na Facebooku, z právního hlediska se již jedná o zpracování osobních údajů, které podléhají také GDPR.
„Pokud se omezím na GDPR, tak proti sobě stojí oprávněný zájem organizátora ‚Dyzajn market Zima‘ na propagaci své akce a oprávněný zájem každého návštěvníka na ochranu soukromí. Organizátor by měl pořizovat a dále používat fotografie jen v té míře, ve které jeho oprávněný zájem na propagaci akce převáží nad oprávněným zájmem návštěvníků na ochranu soukromí,“ uvedla Pattynova.
V praxi se jedná o fotografie davu, na kterých nelze poznat a identifikovat jednotlivé lidi. Pokud by organizátoři chtěli fotografie jednoho člověka nebo skupinky návštěvníků svojí akce, měli by si řádně vyžádat jejich souhlas. Zároveň by měl fotograf portrétovaným lidem sdělit, jak s fotografií dále naloží a k jakým účelům ji využije.
„Muselo by se jednat o aktivnější udělení souhlasu, takto konkludentně – vstupem na akci, o které návštěvníci nemusejí mít žádné informace – opravdu souhlas se zpracováním osobních údajů udělen není. Správce musí být schopen prokázat, že mu lidé skutečně souhlas se zpracováním osobních údajů vědomě a informovaně udělili,“ doplnil Beneš.
Podle Vladana Rámiše, předsedy Spolku pro ochranu osobních údajů, nicméně záleží na tom, k jakému účelu budou fotografie použity. „Pokud to bude takové využití, které mohly dotčené osoby očekávat a nijak je nepoškozuje, tak není třeba jejich souhlas získávat a to ani pokud budou zabrány relativně detailně,“ uvedl. Příklad podle něj může být fotografie otevřeně pořízená oficiálním fotografem akce, která bude zveřejněna na webových stránkách pořadatele v rámci informování o akci nebo pozvánky na budoucí ročníky akce.
„Naproti tomu užití v klasické reklamě nebo užití záběrů zachycujících účastníky v nevhodných situacích by těžko testem přiměřenosti prošlo a byl by nutný souhlas. Ten nemusí být směřován ke konkrétnímu způsobu užití, ale k tomu, jaký je účel využití fotografií,“ doplnil.
Jak se bránit?
A jak se můžete bránit, pokud se vaše fotografie objeví například na billboardu? „Můžete se bránit celou řadou způsobů. Můžete podat námitky, neboť váš oprávněný zájem na ochranu soukromí převažuje nad oprávněným zájmem organizátora na použití fotografií osob v propagačních materiálech. Obvykle je pak nutné taková videa či letáky zničit,“ uvedla Pattynova.
Při porušení právních pravidel, které se týkají zpracování osobních údajů, je podle Beneše rovněž vhodné obrátit se i na Úřad pro ochranu osobních údajů. „Je to nejefektivnější způsob,“ uvedl. „V případě, že došlo k porušení pravidel pro ochranu osobních údajů či práva na ochranu osobnosti, mohou se lidé bránit soudně a požadovat kompenzaci za způsobenou újmu. Tento postup je však již finančně a časově výrazně náročnější,“ dodal Beneš.
„Dyzajn market“ se prezentuje jako výběrová prodejní výstava autorské tvorby. Zimní akce se během dvou víkendů zúčastnilo přibližně 280 designérů šperků, doplňků, kabelek a batohů, autorů uměleckých předmětů, porcelánu, dekorací, návrhářů oblečení, hraček nebo papírenského zboží.
