Na dopravní policii zaznamenáváte dlouhodobě statistiky dopravních nehod, ve kterých figurují cyklisté. Pozorujete nějaké výrazné změny jejich množství?
Nehodovost s účastí cyklistů je z dlouhodobého hlediska pořád stejná. To lze samozřejmě brát i s ohledem na vzrůstající cyklistickou dopravu pozitivně. Každopádně bohužel každoročně při dopravních nehodách s účastí cyklisty zahyne přibližně 40 cyklistů. Trend je tedy zhruba setrvalý. Samozřejmě máme ve statistikách i roky, kdy údaje byly lepší, ale to je spíše výjimka.
Nový průzkum zkoumal, jak se snesou řidiči s cyklisty |
Jaké jsou nejčastější důvody dopravních nehod, které souvisejí s cyklisty?
Je to nepřizpůsobení rychlosti a nevěnování se řízení. To je mnohdy zmiňováno i v kampaních. Cyklisté velmi rádi bohužel používají sluchátka, při samotné jízdě také manipulují s telefonem. Ať už z důvodu používání navigace, anebo používání sociálních sítí, a tím pádem se nevěnují řízení. Dále je to bohužel také nedání přednosti v jízdě samotnými cyklisty.
Jakou roli v nehodovosti hraje alkohol?
Z dlouhodobého hlediska je alkohol u cyklistů velkým problémem. Figuruje v zastoupení téměř 29 procenty, bohužel u řidičů na koloběžkách figuruje téměř 39 procenty.
S alkoholem na kole ano i ne. Česká a německá strana Šumavy mají dvoje pravidla |
Za nehody mohou i sdílené koloběžky
V poslední době se hodně mluví o koloběžkářích. Jaká je současná situace nehodovosti ve spojení s jízdou na koloběžce?
Celkově od počátku letošního roku za prvních 10 měsíců evidujeme 456 dopravních nehod s účastí koloběžky, z toho 366 dopravních nehod bylo zaviněno řidiči koloběžek a při těchto dopravních nehodách zemřeli tři lidé. Ovšem výrazným zastoupením v této kategorii jsou elektrokoloběžky, které se podílí téměř 86 těchto dopravních nehod.
Na Nymbursku havaroval muž na elektrokoloběžce. Neměl přilbu, nehodu nepřežil |
Velká města nyní bojují s trendem sdílených elektrokoloběžek. Jaké zásady by měli lidé na koloběžkách dodržovat, když už vyrazí na cestu a jsou součástí silničního provozu?
Tak v prvé řadě chovat se ohleduplně. Za druhé používat prvky pasivní bezpečnosti, a to ať už přilbu nebo samozřejmě také různé reflexní doplňky, jelikož se může stát, že se budou pohybovat i za snížené viditelnosti. Samozřejmostí by mělo být povinné užití světel. A určitě by neměli za řídítka usedat pod vlivem alkoholu.
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvLidé mají obrovské mezery ve znalosti pravidel
Od roku 2022 je v platnosti pravidlo dodržovat při předjíždění cyklisty rozestup 1,5 metru. Jaké mají řidiči povědomí o tomto pravidlu? Dodržují ho?
Já bych řekl z osobního pohledu, že povědomí o tomto pravidle se za téměř dva roky jeho účinnosti mezi motoristickou veřejnost dostalo. Většina řidičů se snaží chovat ohleduplně.
Řidiči budou muset při předjíždění cyklistů dodržet vzdálenost 1,5 metru |
Podotýkám ale, že ohleduplnost musí být také na straně cyklistů a pakliže cyklisté se pohybují po pozemní komunikaci, kde například za nimi jede autobus hromadné dopravy a očividně vidí, že je nemůže bezpečně předjet, tak by mu měli předjetí na bezpečném místě umožnit. To je právě ta vzájemná tolerance a ohleduplnost.
Existuje nějaký systémový krok, který by mohl pomoct zlepšit vztah mezi cyklisty a motoristy?
Hlavní systémovou věc, kterou vidím, je zvýšení znalosti pravidel silničního provozu, jelikož zjišťujeme jak u cyklistické veřejnosti, tak u motoristů, že mnohdy mají obrovské mezery právě ve znalostech nejen pravidel, ale i dopravního značení.
Měly by se znalosti a povědomí o cyklistice a o tom, jak se chovat v silničním provozu, prohlubovat hlavně u dětí, nebo je třeba vzdělávat i starší věkové kategorie veřejnosti?
Výchova a vzdělávání o tom, jak se chovat v silničním provozu, musí jít průřezově všemi generacemi. Začínáme u nejmladších a klidně i už v mateřských školách. Na základních školách i středních školách dlouhodobě působíme s programem Markétina dopravní výchova, který je i součástí školních osnov. Vzdělávat se neustále musí i celá motoristická veřejnost, až prakticky po seniory, kteří jezdí nejen jako řidiči motorových vozidel, ale také jako cyklisté.
Velká debata se vede také ohledně cyklopruhů a cyklokoridorů. Část veřejnosti tvrdí, že například Praha není město pro kola. Jiní oponují, že to je tím, že chybí infrastruktura pro cyklisty. Pomohly by cyklopruhy a cyklokoridory ke zlepšení cyklistické situace?
Součástí Národní strategie pro bezpečnost a plynulost silničního provozu je taktéž budování bezpečné dopravní infrastruktury. To je úkol jednotlivých měst a obcí a vždy zdůrazňujeme, že dopravní infrastruktura pro cyklisty musí být v prvé řadě bezpečná.
Praha staví nové cyklostezky, řeší problém sdílených silnic s automobily |
Je třeba vždycky zvažovat, zda je v určitých místech lokalitách možné budovat samostatné jízdní pruhy pro cyklisty, samostatné stezky pro cyklisty či sdruženou dopravu na pozemní komunikaci jak pro motoristickou, tak cyklistickou veřejnost. A to, co se opravdu musí posuzovat individuálně, ale vždycky s tím maximálním důrazem na bezpečnost všech účastníků silničního provozu.
