"Excelence, jak jsem se dozvěděl od Amnesty International, světově činné nezávislé organizace lidských práv, byl 37letý Stanislav Devátý 1. května 1989 zadržen při demonstraci v Praze," psala například Gabriele Schererová z Mnichova.
Organizace pomocí dobrovolných pisatelů intervenovala za politické vězně v ČSSR, stejně jako to dělá dnes po celém světě. Jen v květnu 1989 tak do ČSSR přišly téměř dva tisíce dopisů.
Podle historika Prokopa Tomka měly dopisy svůj význam a vězňům nepřímo pomáhaly. "U lidí, o které se AI zajímala, byl ve vězení podrobně sledován jejich zdravotní stav a justice i vězení se snažily chovat v mezích zákona," řekl Tomek.
Zájem organizace podle něj budil jakýsi respekt a obavu z případné mezinárodní ostudy. "Zvláště poté, co v komunistickém žaláři zemřel Pavel Wonka režim věděl, že další takový případ si již nemůže dovolit," míní historik.
Komunisté a AI ale zkřížili meče už mnohem dříve. V roce 1976 vyrazil do Prahy rakouský právník Henry Goldmann, aby pro Amnesty International sledoval soudní proces se skupinou lidí obviněných v takzvané akci Bojanovice.
V této vesničce u Prahy se při příležitosti svatby Ivana Martina Jirouse odehrál počátkem roku 1976 hudební festival druhé kultury. StB pak řadu účastníků zatkla a obvinila. Martin Jirous byl nakonec odsouzen k osmnácti, Pavel Zajíček k dvanácti, Svatopluk Karásek a Vratislav Brabenec k osmi měsícům vězení.
Rakouský právník, který pak podal Amnesty International o procesu zprávu, byl celou dobu pod drobnohledem StB, která ho tajně sledovala a také fotila. Soudní jednání se pokusili navštívit také další představitelé disentu, kteří se o proces zajímali a ocitli se tak na fotografiích StB.
Amnesty International byla komunistům trnem v oku od svého vzniku. Když například v roce 1962 vyslala Amnesty International poprvé výzkumné mise do zahraničí, zamířily do Ghany a Československa. Zajímavé příběhy ze své historie a fotografie ze spisů StB nyní AI zveřejnila v rámci akcí k oslavě 50. výročí od svého založení.