Pavel Botka alias Kavkaz

Pavel Botka alias Kavkaz | foto: Adam Hájek, iDNES.cz

Proruský žoldák z Česka přišel o nohu. Když se vrátí domů, hrozí mu vězení

  • 1623
Ještě před měsícem bojoval Pavel Botka na východní Ukrajině ve válce za proruské separatisty proti tamní armádě. Dneska leží ve zbytku zelenohnědé uniformy s vyšitým jménem KAVKAZ v azbuce kdesi v Doněcku v nemocnici a zpod peřiny mu čouhá jen zkrvavený pahýl pravé nohy. Možnosti má dvě – změnit si identitu, nebo v Česku čelit soudu.

O nohu přišel pod kolenem, když v polovině srpna šlápl na minu. Bývalý zápasník a bodyguard je, jak sám říká, „venku ze hry“. Když se po čtyřech letech vrátí do Česka, čeká ho za boj v řadách povstalců nejspíš vězení. Kavkaz, vlastním jménem Pavel Botka, je jeden z Čechů, kteří se přidali k proruským separatistům a bojují za samozvanou Doněckou lidovou republiku, a vůbec první Čech, který může být souzen za přímou účast v bojích na frontě.

„Byl jsem na pravidelné obhlídce pozic. Vybuchlo to a já se vznesl do vzduchu. Ucítil jsem už v letu obrovskou bolest a bylo mi jasné, že budu bez nohy. Zatím ji nemám pod kolenem, uvidíme, jestli koleno zachrání,“ vypráví Botka.

Pomozte s léčbou, vyzývá video

Leží v nemocnici, sám na pokoji, na stolku má trochu ovoce, pár obvazů a je víceméně v pasti. „Potřebuje peníze na léčbu, lepší léky i na budoucnost,“ říká u Botkovy postele Alexej Smirnov, velitel proruského Andělského praporu na videu, které mezi sebou separatisté a jejich podporovatelé šíří a které má MF DNES k dispozici. Vzniklo přímo v nemocnici a Smirnov na něm apeluje na všechny příznivce povstalců, aby pomohli s léčbou „bojovníka, bratra a bijce Kavkaze“.

Botka byl u zvláštní jednotky zahraničních bojovníků, které velí francouzský veterán Erwan Castel.

Pro pochopení: budoucnost znamená v Botkově případě jen dvě věci – buďto zmizet v Rusku pod jinou identitou, nebo se vrátit domů, kde ale už nyní zajímá tajné služby i policii.

„O tento typ lidí se samozřejmě zajímáme a vždy informujeme své zákonné adresáty, a to jak v případě jejich odchodů do ciziny, plánů, tak i jejich návratů zpět do země,“ říká mluvčí Bezpečnostní informační služby Ladislav Štícha. K příběhu Kavkaze se podle něj kontrarozvědka detailněji vyjadřovat nemůže.

Podle informací MF DNES už policie vyslýchala i Botkovu matku, která následně tlačila na syna, ať se do vlasti vrátí. Stalo se tak ještě předtím, než skončil zmrzačený v nemocnici.

Všechny české bojovníky z Donbasu čeká doma vězení. České zákony zakazují vojenskou službu v cizích armádách pod trestem až pěti let vězení, pokud jim prokážou, že se podíleli na teroristickém činu či útoku, pak až dvacet let vězení. Snaží se tak na pas Doněcké lidové republiky (kterou kromě Jižní Osetie jiné státy neuznaly) vyjet do Ruska a do Česka se vrátit pod jinou identitou.

Třicet českých bojovníků za Rusko

V Doněcku válčí nyní za donbaské separatisty zhruba třicet Čechů. Je to odhad českých úřadů a tajných služeb, přesnější čísla či konkrétnější informace ale úřady neuvádějí. Každopádně několik Čechů – jako třeba Ivo Stejskal nebo Vojtěch Hlinka – tu zemřelo, jiní zmizeli v Rusku nebo se v tichosti vrátili do Čech, dalších zhruba patnáct policisté vyšetřují. Policie to nekomentuje, nicméně o podezřelých Češích mluvil například v červenci ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis. „Nyní probíhá vyšetřování ve vztahu k téměř dvaceti českým občanům, kteří se mohli účastnit bojů na straně Ruska. Mnoho obvinění je založeno na sociálních sítích nebo svědectví jednotlivců,“ prohlásil velvyslanec s tím, že první odsouzený Čech za boje na Donbasu je důležitý precedent.

To je příběh vojenského kuchaře dělostřeleckého útvaru v Jincích Erika Eštua. 

Čeští bohatýři bojující v Donbasu: Tady je větší demokracie než u vás

Čecha, který odjel v roce 2015 na východ Ukrajiny bojovat a po návratu nastoupil jako kuchař u české armády, kde se později o své zahraniční „misi“ prořekl. Původně chrudimský výsadkář známý svou zálibou chodit v uniformách cizích vojsk byl souzen jako vůbec první Čech a dostal letos v květnu tříletou podmínku, byl degradován na vojína a v armádě skončil.

Od vězení jej zachránil jeho deník, který si o svém válčení na východě Ukrajiny psal. V něm popisoval, jak už druhý den na Donbasu vyfasoval zbraň a hlídal na bráně u vojenské základny. Nikde ale nepopisoval, že by byl vyslán do útoku či střílel na vojska Kyjeva. „Třikrát bych si rozmyslel tam cestovat, kdybych tušil, že mě osud zavede do soudní síně. Nejsem zlosyn, zabiják či gauner,“ kál se před soudem Eštu.

Pět mrtvých Čechů

V Donbasu podle odhadů zemřelo od počátku bojů, které vypukly krátce po ruské anexi Krymu na jaře 2014, pět Čechů. Potvrzeny jsou ale dosud jen dvě úmrtí – učitele z Brna Ivo Stejskala a řidiče z Žatce Vojtěcha Hlinky, kteří zemřeli 12. srpna 2014, když se na korbě náklaďáku u vesnice Mijusinck dostali do cesty ukrajinskému vozidlu pěchoty. Pochováni jsou na vojenském hřbitově Savur–Mohyla poblíž hranice s Ruskem.

Oba zahynuli v době, kdy vznikaly mezinárodní prapory bojující na Donbasu. Tedy od mezinárodního Pjatňaška, ke kterému se v prvopočátku připojil i Botka, přes různé maďarské, bulharské, čečenské či srbské bataliony až po jednotky kozáků. Následně se separatisté po velkých bojích včlenili pod ruské jednotky a vstoupit do nich už je dnes obtížnější, respektive „vojáci“ jsou důkladněji prověřováni. I tak ale lze přiletět na letiště v Rostově na Donu a přes taxikáře se nechat odvézt na sběrné místo a odsud pak hromadně do Doněcké lidové republiky.

Na Donbas žene dobrovolníky ideologie, obdiv k Putinovi, proruské smýšlení nebo nenávist k Západu. Podle ministerstva zahraničí ukrajinské předpisy zakazují vstup na území ovládaná separatisty bez speciálního povolení.

„Cizí státní příslušníci a osoby bez státní příslušnosti, kteří poruší pravidla pro vstup na dočasně okupované území Ukrajiny a jeho opuštění, ponesou odpovědnost, což znamená především pokutu a zákaz vstupu na území Ukrajiny. Porušovatelé pravidel se rovněž vystavují riziku trestního stíhání,“ sdělilo ministerstvo.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video