„Každoročně žádá o příspěvek na péči přibližně 20 tisíc lidí, z toho zhruba třetina z nich dostane peníze po lhůtě splatnosti,“ říká Václav Krása z Národní rady zdravotně postižených. V některých případech už bývá dokonce pozdě, nemocný zemře.
Dožadovat se úřadů o příspěvek musela několik měsíců například rodina osmaosmdesátiletého Milana z Pardubic. Od loňského dubna byl po mozkové mrtvici zcela nepohyblivý a plně odkázaný na pomoc manželky, která se o něj rozhodla postarat doma. Znamenalo to nonstop péči o člověka, který se nenají ani nedojde na záchod.
Lež a neotravuj! V léčebnách seniorů dochází k nelidskému zacházení |
„Jeho zdravotní stav odpovídal stupni závislosti III. těžká,“ potvrdil MF DNES lékař Bohumil Vaško z rehabilitačního centra Luže Košmberk, kde se po mrtvici léčil. Rodina tak měla nárok na příspěvek ve výši 8 800 korun měsíčně, ve skutečnosti ale dostávala po dobu 9 měsíců desetkrát menší částku – 880 korun. Rodina se po celou dobu odvolávala. V lednu letošního roku jí Úřad práce v Pardubicích přiznal jen poloviční částku 4 400 korun. Rodina se opět odvolala a měsíc nato otec zemřel.
Postižený člověk přitom potřebuje peníze na vypůjčení polohovacího lůžka, invalidní vozík, WC židli, bezbariérovou úpravu koupelny, benzin, placené ošetřovatelské služby. „Nemocný člověk i jeho rodina jsou úplně bezmocní a psychicky zdeptaní z toho, že se finanční pomoci musí doslova doprosit. Stát dělá vše pro to, aby lidi od domácí péče odradil,“ říká jeho syn Ivan. MF DNES chtěla vědět, proč pardubický Úřad práce nepřiznal rodině příspěvek, na který měla nárok. „S ohledem na zákon o ochraně osobních údajů má úřad povinnost mlčenlivosti,“ uvedla mluvčí Kateřina Beránková.
Domácí péče je levnější
V podobné situaci jako rodina pana Milana je přitom zhruba pět tisíc dalších lidí. „Každý druhý den se na nás obracejí příbuzní, kteří řeší boje s úřady o příspěvek na péči,“ potvrzuje Krása s tím, že počet nemocných, kteří zemřou dříve, než se jejich rodiny domůžou nároku na příspěvek, narůstá.
Domácí péče skomírá. Chybí zdravotní sestry i finance, tvrdí asociace |
Pro stát je přitom výhodnější, když se o nemocného pečuje doma. Zatímco léčebny dlouhodobě nemocných dostávají od pojišťoven až 51 tisíc korun na pacienta za měsíc a za člověka, který zůstane v domácí péči, zaplatí stát na příspěvcích maximálně 13 200.
Člověka nevidí, ale rozhodnou
Dlouhé čekání na rozhodnutí je podle Václava Krásy dané tím, že posudková služba je kvůli chybějícím lékařům přetížená. Právě oni přitom dávají posudky, na základě kterých úřady práce vyměří výši přiznané dávky. Dnes přitom chybí celkem 74 revizních lékařů. Velká část z těch stávajících je v důchodovém věku a svou práci si častokrát ulehčují.
Je tak běžnou praxí, že posudkový lékař ani fyzicky nevidí člověka, o kterém rozhoduje. Namísto toho žádost „od stolu“ zamítne. Osobní zkušenost s tím má Josef z Olomoucka trpící neuropatií, při které je zcela neschopný ovládat dolní končetiny. K životu nutně potřebuje auto a podle tabulek má nárok na příspěvek na automobil.
Ačkoliv zpráva jeho neurologa jasně hovoří o tom, že není schopný se sám pohybovat, posudkový lékař zprávu neurologa zamítl, aniž by Josefa viděl. „Pokud se proti názoru posudkového lékaře odvoláte na posudkovou komisi, rozhoduje o vaší žádosti opět ten stejný lékař,“ popisuje situaci Josef.
Podobnou negativní zkušenost s posudkovým lékařem měla i zmiňovaná rodina osmaosmdesátiletého Milana. Ačkoliv měl vývod moči do sáčku a musel užívat pleny, posudkový lékař jeho stav ohodnotil tak, že s vykonáváním osobní potřeby mu není třeba pomáhat.
Stát nehradí seniorům v domovech rehabilitaci, končí zbytečně na lůžku |
Že je nutné nemocného pravidelně přebalovat, vypouštět sáček, revizní lékař vůbec neřešil. Proto mu přiznal nižší stupeň závislosti, tím pádem i nižší příspěvek na péči.
Rozhodování revizních lékařů má i další tragikomické dopady. Například když člověku, který se MHD nepřepraví, nabídnou průkazku, se kterou si může vyžádat v autobuse místo k sezení. „Tuto kartu nabídli i otci ve chvíli, kdy sám ušel sotva pár kroků a byl plně závislý na přepravě autem. Než úřady rozhodly o ZTP kartičce, nemohl se už otec hýbat vůbec,“ říká pozůstalý syn Ivan.
Ministerstvo práce a sociálních věcí slibuje, že současnou situaci změní. „Chceme zrychlit řízení pro klienty, což je i priorita uvedená v programovém prohlášení vlády. Nedostatek posudkových lékařů si uvědomujeme, proto vznikla pracovní skupina,“ říká mluvčí ministerstva Vladimír Řepka. Ta by podle něj měla navrhnout případné změny systému.
