Svazkové obce LOŠBATES řeší stavbu základní školy už šest let, přesto se stále nekoplo do země.

Svazkové obce LOŠBATES řeší stavbu základní školy už šest let, přesto se stále nekoplo do země. | foto: LOŠBATES

Výstavba nových škol v Česku vázne. Obce jsou na to samy, stát pomoc nezvládá

  • 17
Postavit si v dnešní době základní školu nebo rozšířit kapacity té stávající je pro menší obce luxus, který si nemohou dovolit. Stále častěji se tak sdružují do dobrovolných svazků obcí, ani pak ale nemají nad úředním šimlem, rostoucími cenami a nejistotou výstavby vyhráno. Vedení obcí navíc nepřímo přiznává, že je po celou dobu projektu jednou nohou v kriminále.

Dobrovolný svazek obcí LOŠBATES z Říčan u Prahy řeší výstavbu vlastní základní školy již téměř sedm let, přesto prozatím nemá povolení kopnout do země. Zástupci svazku za tu dobu již oběhali přes pětačtyřicet úřadů, ani zdaleka ale nemají vyhráno.

Původní plán počítal se zahájením provozu v září 2024, už nyní je ale jasné, že kvůli na poslední chvíli provedeným změnám v podmínkách o čerpání dotací bude mít výstavba zpoždění. Odhady mluví minimálně o půl roce. „Už rok máme podanou žádost o stavební povolení,“ popsal před časem pro iDNES.cz sklesle starosta Louňovic Josef Řehák, který zároveň vede LOŠBATES.

Šest let budují školu a ještě se nekoplo. Obce drtí byrokracie i rostoucí ceny

A jak zmiňuje, výstavbu školy řeší již své třetí volební období. „Mám jít v dubnu příštího roku do důchodu, ale dokud stavba nebude hotová, musím vydržet,“ říká s tím, že tak složitý projekt nemůže nikomu předat.

Obce investují miliony do nejistoty

V mezičase, než úřady posoudí všechny žádosti, schválí stavební povolení a svazek obcí vysoutěží stavební firmu, rozhodl se LOŠBATES udělat šetření mezi ostatními svazkovými obcemi napříč celou republikou. Oslovili starosty nejen těch měst a vesnic, kde již školu mají, ale také kde ji teprve plánují a staví.

„Obce musejí investovat miliony do projektu, aniž by měly jistotu, že budou zrovna k dispozici vhodné dotace a že na ně jejich projekt dosáhne. Navíc neustále zdražují stavební práce,“ shrnuje poznatky Řehák.

V praxi to znamená, že starostové vydají miliony korun na zpracování projektové dokumentace a návrhu, jak by škola vypadala, zpracují žádosti pro úřady, dlouhou dobu ale nemají žádnou jistotu financování „státních“ škol ze státních peněz. Pokud tedy v dané době nejsou vhodné dotační programy, můžou v krajním případě zastupitelé veškerou rozdělanou práci hodit do koše a nenávratně tak přijdou o značnou část peněz z rozpočtu.

Současné projekty financování totiž složitě skládají z kombinace dotací – od ministerstva školství, ze Státního fondu životního prostředí, z kraje, vlastních našetřených prostředků, úvěrů, a ještě doufají v dotace na školní sportoviště od Národní sportovní agentury, která ovšem daný program ještě nespustila.

Kapacity škol v Praze opět nikdo neřeší, na střední se dostanou jen ti nejlepší

Mezi další velké překážky patří také přísné požadavky ze strany hygieny, případně hasičů. Řada obcí a svazků také volá po tom, aby stát informoval o chystaných dotacích více v předstihu.

Obcím by výrazně pomohlo, kdyby stát zřídil koordinátora výstavby těchto škol. Ať už by šlo o právníka, odborníka na finance nebo někoho, kdo by s celým projektem pomohl. Většinou totiž tyto projekty řeší sami starostové se svým personálem z obecních úřadů, který na takto velké akce není školený.

Peněz totiž v těchto projektech není nazbyt, a to hlavně v situaci, kdy cena materiálu a práce neustále roste, a tak musí zájemci o školu či přístavbu neustále přeceňovat celý projekt, čímž se dostávají do úplně jiných částek. A ve finále pak stejně mnohdy musí dokládat veškeré dokumenty na Úřadě pro ochranu hospodářské soutěže, jelikož na starosty často chodí udání. Lidem, kteří za projektem tak stojí, by v nejhorším možném případě mohlo kvůli neúmyslným chybám hrozit i vězení.

Časté změny v normách i programech zdržují

Respondenti si podle Řeháka v dotaznících mimo jiné stěžovali na vleklé územní a stavební řízení na stavebním úřadě. „Jinde zase vše zdrží měnící se hygienické normy, napadení zadávacího řízení či nutnost přepracovat projekt kvůli změnám v dotačních programech,“ říká s tím, že poslední zmíněný bod se týkal i svazku obcí LOŠBATES. Projekt původně počítal s vytápěním na plyn, kvůli válce na Ukrajině a přerušení dodávek ruského plynu úřady na poslední odstoupily od záměru podpořit projekty, které budou využívat plyn. To ale v době, kdy už měl LOŠBATES zpracované všechny dokumenty.

Přibylo obyvatel jak Brno, ale školy nikdo nepřipravil, říká středočeský radní

Například místostarosta Čelákovic Petr Studnička k tomu uvádí, že nejnáročnější byla v jejich případě samotná projektová příprava přístavby základní školy, sportovní haly a hřiště, která trvala celých 15 let. Zdržení způsobily například měnící se normy týkající se hygieny, hluku či osvětlení. Samotná stavba přitom následně trvala pouze patnáct měsíců.

V šetření si starostové také stěžovali, že po nich stát žádá, aby školy učily moderně a v adekvátně vybavených učebnách, ale žádost pak nepodpoří, protože se podle něj jedná o nadstandard.

„Stát na jednu stranu prostřednictvím Strategie 2030+ podporuje budování moderních škol pro 21. století, na druhou stranu jsou pak v rámci dotačních řízení kritizovány některé údajně nadstandardní prvky, které ovšem mají právě zmíněnou moderní výuku umožnit,“ stěžovali si zástupci obcí LOŠBATES.

Ceny rostou o stovky milionů

V Louňovicích řeší školu od prvního do devátého ročníku, v každém z nich navíc budou mít dvě třídy. Původní cena se pohybovala okolo 300 milionů korun, ale vinou covidu-19 a války na Ukrajině došlo k nárůstu o půl miliardy korun. Cena se ale vnějšími vlivy může i nadále zvyšovat, to starostové nemají šanci ovlivnit.

Praha plánuje 66 nových škol a školek, na výstavbu jí ale chybí 25 miliard

Přitom v Psárech vedení dokončilo před čtyřmi lety školu za 410 milionů, dnes vyjde stejně velký objekt na dvojnásobek. Na školu pro 810 žáků už dnes nestačí ani miliarda, a takto velkou školu nyní připravuje Svazek obcí Povýmolí, Pod Beckovem, Chýně – Hostivice nebo Český Brod – Doubravčice.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video