Na cestu dlouhou 2 076 kilometrů se Volf vydal v půli června, do cíle v hlavním městě Norska dorazil o tři týdny později.
Každou z osmnácti náročných etap věnoval jednomu postiženému dítěti, kterým sponzoři zaplatili dárky podle jejich přání. "Podařilo se získat peníze pro všechny. Máme z toho strašně dobrý pocit," uvedl handicapovaný sportovec.
Za stovky kilometrů, které Volf urazil, děti dostaly například počítač ovládaný hlasem, hrnčířský kruh, elektrokolo či bazén na rehabilitaci. "Děti nakreslily, co by si přály a s pomocí rodičů popsaly svůj příběh," řekla Aurin Nedbalová, ředitelka Nadačního fondu Cesta bezpečí, který se na přípravě cesty podílel. Účastníky projektu pomohly vybrat organizace pomáhající postiženým.
Volfovi při jízdě dělal společnost hlavně jeho otec, na pár dnů jej doprovodil i bratr či majitel firmy, ve které pracuje. "Chtěli jsme jet co nejdál na sever. Norsko jsme si vybrali i proto, že je tam kopec Gaustatoppen, vysoký 1 881 metrů, který pro nás znamenal takové završení našich cest," vylíčil cyklista.
Výprava do Skandinávie totiž uzavřela jeho výpravy do všech světových stran. V roce 2009 vyrazil do Paříže, následující rok do Banské Bystrice a loni s dopisem pro papeže šlapal do Itálie (o loňské cestě čtěte zde).
Sedmačtyřicetiletý Volf je odkázaný na vozík od roku 2006, kdy po těžkém úrazu na lyžích ochrnul na spodní polovinu těla. Obtížné jízdy zvládá na speciálním handbiku.
"Protože nemám rovnováhu, má tři kola a člověk při jízdě skoro leží. Má převody jako normální silniční kolo a jeden horský převod," popsal svůj dopravní prostředek.
S cyklistickými dobročinnými dobrodružstvími prý nekončí. Jen už to příště asi nebudou takové štreky. "Chceme daleko více pomáhat a opřít se do toho. Myslím, že se povedlo mnohem víc, než jsme na začátku chtěli," bilancoval amatérský sportovec uplynulou čtyřletku.
