Ze studentů, kteří v prvním ročníku střední školy tvrdí, že po maturitě chtějí jít na pedagogickou fakultu, přetrvá tento zájem až do čtvrtého ročníku jen u zhruba třetiny z nich. Právě ta má ale v průměru nejhorší studijní předpoklady i výsledky.
Zhruba čtvrtina studentů, kteří míří na pedagogické fakulty, je volí kvůli tomu, že je považují za nejlevnější a nejsnadnější cestu. Vzorek respondentů (přibližně tisíc studentů) ale u této otázky nebyl zcela reprezentativní.
"Je před námi v tomto ohledu černá budoucnost. Je potřeba podstatně změnit pravidla, kdo může učit," varuje ředitel Scio Ondřej Šteffl. Podle něj by například měli učit i lidé, kteří dosáhli úspěchu v jiném oboru, ale nechtějí v něm již pokračovat, či nezaměstnaní absolventi nepedagogických oborů, kteří projdou vzdělávacími kurzy.
Ministerstvo školství uznává, že je potřeba situaci řešit. "Víme, že pro řadu uchazečů bývají pedagogické fakulty druhou volbou a vnímáme také fakt, že řada jejich úspěšných absolventů nenastupuje dráhu učitele. Našim cílem je zvýšit prestiž a atraktivitu učitelského povolání společně s kariérním řádem, který by měl dát učitelům jistotu dalšího postupu a rozvoje," řekl iDNES.cz mluvčí resortu Marek Zeman.
Ministerstvo je podle něj také v kontaktu s Asociací děkanů pedagogických fakult, se kterou se bude tímto problémem pravidelně zabývat.
Ředitelka Stálé konference asociací ve vzdělávání Silvie Pýchová kromě nízkých platů a slabé atraktivity učitelství vidí potíž i v přijímacích zkouškách na pedagogické fakulty. "Více než dnes by se při nich měly sledovat dispozice uchazečů pro učitelskou profesi, jejich komunikační dovednosti nebo vůdčí schopnosti," řekla iDNES.cz Pýchová.
Student Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Tomáš Linhart ale namítá, že horší studijní výsledky ještě neznamenají, že nekdo bude špatným učitelem. "Naopak, pokud mi něco nejde, musím mnohdy obtížně hledat správné strategie a tuto zkušenost mohu předávat. Znám lidi, kterým jde vše snadno, ale nejsou schopni učit. Škola je především o výchově. Důležitá je tedy především osobnost kantora, ne jaké měl známky na střední škole," míní.
Kvalita pedagogických fakult je navíc rozdílná, liší se i šance na přijetí. Například na Univerzitu Karlovu nebo Ostravskou univerzitu se loni dostalo jen necelých třicet procent uchazečů.
Studentů technických oborů je dostatek, tvrdí společnost
Podle analýzy v průběhu střední školy u studentů roste zájem pokračovat na vysokou školu, 56 procent jich během středoškolských let změní svou představu, který obor chtějí dále studovat. Při výběru fakulty je pro středoškoláky hlavní faktor uplatnění v praxi.
Scio k těmto závěrům dospělo na základě testování téměř 50 tisíc středoškoláků, které proběhlo v letech 2005 až 2011 (více čtěte zde), a letošních výsledků Národních srovnávacích zkoušek, podle kterých vysoké školy přijímají uchazeče (jednalo se o 25 tisíc studentů).
Vzdělávací společnost s odkazem na výsledky průzkumů také oponuje zástupcům průmyslu, že klesá zájem o technické obory. "Podíl uchazečů o vysokoškolské studium technických oborů sice mezi lety 2001 a 2010 mírně klesá, ale v absolutních číslech naopak vzrostl z 27 na 39 tisíc. Je všeobecný mýtus, že je techniků nedostatek," uvedl Šteffl.
Podle zmíněných průzkumů mají středoškoláci o technické obory největší zájem a pokud se v prvním ročníku pro ně rozhodnou, velká část pak na ně po maturitě skutečně zamíří. "V tom jsou technické obory nejstabilnější," doplnil mluvčí Scio Bohumil Kartous.
Podniky si přitom dlouhodobě stěžují, že jim chybí lidé s technickým vzděláním. Ministerstvo průmyslu chce proto zavést daňové úlevy pro firmy, které budou se školami spolupracovat.
Podle nedávno zveřejněného mezinárodního srovnání zemí OECD Education at a Glance mají v Česku dokončené středoškolské vzdělání tři čtvrtiny lidí. Na vysokoškolský titul dosáhlo sedmnáct procent populace (více o srovnání čtěte zde).
 |
