Čtyřleté dítě si umí stáhnout aplikaci do tabletu, ale když promluví, není mu rozumět. Životní styl doby, kdy je pro značnou část společnosti přirozenější komunikovat prostřednictvím Facebooku či SMS, se odráží i ve vývoji potomků.
"Rodiče dítě posadí k televizi, a i když mu pustí sebelepší interaktivní program, tak to nikdy nebude stejné, jako když sami vezmou do ruky hračku a začnou s dítětem komunikovat," potvrzuje civilizační problém Petra Mikešová, vedoucí Speciálně pedagogického centra při Mateřské škole Aloyse Klara. A souhlasí s ní řada pracovníků ve školství.
Za poslední desetiletí stoupl počet dětí s vadami řeči a s narušenou komunikační schopností téměř o polovinu, a to zejména těch předškolních a na prvním stupni základních škol, uvádějí statistiky Ústavu pro informace ve vzdělávání.
Počet dětí s poruchami řeči přibývá
Tomuto počtu odpovídá i zkušenost logopedických pracovníků speciálně pedagogických center. Podle nich má každé třetí až čtvrté dítě menší či větší poruchu komunikačních schopností. Od jednoduché fyziologické patlavosti až po těžké vady řeči. Zhruba na třicet procent odhaduje počet dětí s poruchou také Zuzana Kaprová z Národního ústavu pro vzdělávání.
Na zhoršující se mluvu dětí zareagovala Asociace logopedů ve školství, která už před třemi lety připravila speciální program logopedické prevence, při kterém vyškolila tisícovku pracovníků v mateřských školách a na prvním stupni základních škol. O jejich semináře byl obrovský zájem a probíhají i nadále, přestože už nejsou hrazeny z evropských peněz a školy je musí platit z vlastních financí.
Grantový program vyhlásilo na jaře tohoto roku také ministerstvo školství. Na vyškolení pedagogů v mateřinkách a přípravných třídách vyčlenilo deset milionů korun. Základem ministerského programu jsou hry zaměřené na rozvoj řeči, motorických dovedností, ale i sluchového a zrakového vnímání nebo slovní zásoby. Nejrůznější aktivity podporují komunikaci a pomáhají dětem lépe se připravit na školu.
Učitelé pak také mohou rodičům doporučit, jaká cvičení mají s dětmi dělat doma, a předejdou tak tomu, aby se problém začal řešit až u zápisu.
Problém se má řešit včas
Rodiče si často myslí, že vady řeči se upraví samy. "Pokud dítě ve třech letech nemluví správně a není mu rozumět, rodič by měl vyhledat pomoc odborníka. Výjimkou jsou pouze artikulačně obtížnější hlásky jako r, ř či sykavky, tam k vývoji dochází později," říká Lenka Vlčková, manažerka projektu Logopedická prevence u dětí a žáků v ČR.
"Později je těžší děti špatnou výslovnost odnaučit. Navíc logopedů není tolik a na jednoho připadá víc jednotlivců, než je schopen zvládnout," upozorňuje Mikešová na to, že odborník nemá na děti tolik času, kolik by pro efektivní léčbu měl mít.
Velká část práce s dětmi je však na rodičích. "Musí s nimi trénovat. Třeba jen deset minut, ale denně. Návštěva logopeda jednou za týden nestačí," uvádí učitelka na prvním stupni ze Základní školy Litvínovská 600 v Praze. Tam mají desetiminutové lekce pro žáky každý den. Děti se tak řečových vad zbavují mnohem rychleji a nemají pak problémy například s diktáty.
V pražských Bohnicích funguje speciální církevní škola Don Bosco zaměřená na děti s poruchou řeči, komunikace a učení, kde nyní budují vůbec první logopedickou zahradu v Česku. Děti tam budou venku pomocí interaktivních "prolézaček" trénovat mluvení a komunikaci obecně.
Ne ve všech případech je mluvní vada zaviněna nedostatečnou komunikací. Vliv na špatný vývoj řeči může mít také dědičnost. Důležité je podchytit problém včas. Z odborné i laické veřejnosti se však ozývají kritické hlasy, že rodiče nejsou schopni naučit své děti mluvit a teď je to má učit stát za peníze z rozpočtu.
