Unikátní Ježíškova pošta v krušnohorské obci funguje už šestnáct let. Princip tkví v tom, že pošlete obálku na adresu božídarské pošty nebo na "Ježíška". Do obálky vložíte vlastní pohled s přáním (a se známkou), který chcete orazítkovat a poslat zpátky.
Z "Ježíškovy pošty"O co si píší děti i dospělí "Ježíšku, já a Marťas jsme byli celý rok hodný. Zlobili jsme jenom trošku. Pravidelně si čistíme zuby, pěkně jíme všechno, co nám maminka připraví. Večer po večerníčku hned bez odmlouvání jdeme spinkat. Já chodím do školky, Marťa je malý. Přines mi prosím: Kristýna z Olomouce ******* Milý Ježíšku, pod stromečkem bych si přála Hello Kitty, helikoptérku na ovládání, čtyřkolku a tři kindervajíčka. ******* Milý Ježíšku, přáli bychom si oba dva každý tři miliony korun. (z textu přání dvou dospělých, které také doputovalo do Božího Daru) |
Přání dojde zpět do tří čtyř dnů, a to se speciálním razítkem – docela jako od Ježíška. Dojde i pohled bez vložené známky, ale tu pak musí doplatit adresát. Pokud chcete dostat na psaní svých dětí zdejší razítko ještě do Vánoc, pošlete je nejpozději dnes.
Od letoška má Ježíšek novou kancelář, protože úřadovna se přestěhovala ze staré pošty do budovy infocentra. Psaní se odtud neposílají jen do Česka, ale prakticky všude, kde žijí Češi. Šla už i do Austrálie.
Na brigádě u Ježíška
Ježíška dělají na Božím Daru v těsné místnosti za přepážkou matka a sestra zdejšího pošťáka plus dvě praktikantky ze školy cestovního ruchu.
Dvě rozřezávají obálky a dvě razítkují. Jedna z nich má pořád nasazenou cyklistickou rukavici, aby se jí neudělaly od práce mozoly.
Jeden den jsem jim pomáhal. Zpočátku mi to šlo. Kolega fotograf mě po cimrmanovsku chválil, že bych zvládl i "razítkování s mezidechem". Ale dlouho jsem se neradoval. Po pěti úderech mě paní poštovní úřednice kárá, že jsem se netrefil a neorazítkoval známku.
Dělat Ježíška je docela věda. Musíte razítkem pořádně bouchnout, aby se správně otisklo, ale zase ne moc. A musíte se strefit akorát na okraj známky, aby ji otisknutý vzor zasáhl a znehodnotil, ale nepřekryl příliš.
Pošta Boží Dar je mimochodem jediná, která smí číst obsah psaní, protože je vlastně sama adresátem dopisů. Brigádnice se při celodenní směně baví tím, že si občas některá přání přečtou.
"Já jsem si vždycky představovala, že Ježíšek bydlí v iglú s Eskymáky," vyprskne smíchy v jednu chvíli brigádnice Lucie, když si prohlédne pár dětských obrázků.
Její kolegyně po chvíli čte pozdrav zaslaný přímo na "božákovskou poštu". Pracovnicím pošty lidé posílají v dopisech i čokolády, kávu a další dárky. Všechny dopisy z Božího Daru putují na poštu v Plzni a tam se dál třídí.
Motiv na razítku se každoročně mění. Letos je to kostelík s kometou, ale už se tiskla i svíčka nebo obrázek Ježíška.
"Razítka minulých let končí v Poštovním muzeu," říká mluvčí České pošty Ivo Mravinac. Přání se tu nepočítají denně na kusy, ale na kilogramy. Zdejší pošťák Marek Smítka pečlivě váhu zaznamenává.
Rekord drží rok 2006, kdy přišlo 550 kilogramů, a to svérázná vánoční pošta pracuje jen tři týdny v prosinci. "Letos asi překonáme rekord," počítá Smítka. Do středy už doputovalo 375 kilogramů.
Boží Dar si zasloužil umístění ježíškovské pošty nejen jménem, ale i svým vzhledem. Je to obec s horskými boudami a kostelíkem jak z vánoční pohlednice. A leží blízko nebi – ve výšce 1 028 metrů nad mořem.
