"Byly to nekřesťanské peníze," říká. Nešlo však jen o peníze. Čtrnáct dnů Kaďourek na své kampani pracoval: sbíral elektronické adresy poslanců, senátorů, kulturních organizací, redakcí, divadel a kolegů z vysokých škol, aby nakonec rozeslal 15 000 dopisů.
Z jeho počítače odešly symbolicky 17. listopadu. Píše se v nich samozřejmě o tomtéž: Havel by měl zůstat na Pražském hradě do doby, než Česko vstoupí do Evropské unie.
Ale kvůli Havlovi (s nímž nikdy v životě nemluvil a jeho knihy nečetl) to nedělá. "To není kvůli němu, to je přece kvůli nám všem, kvůli naší vlastní zemi. Když do unie vstoupíme bez něj, nebudeme tam nic," říká.
S tím, že Havlovu dalšímu prezidentování nebrání nic menšího než text Ústavy, si hlavu nedělá. Navrhuje ji prostě změnit.
Kampaň však nezůstala bez odezvy: Kaďourek dostal asi sto dopisů, souhlasných a nesouhlasných (bylo to prý půl na půl), ale také si vysloužil pokárání od děkana fakulty informatiky Luďka Matýska.
Ten ho upozornil, že zneužil univerzitní počítačovou síť pro šíření politické agitace. "Asi jsem to měl posílat ze svého domácího počítače," připouští.
A kde vlastně vzal peníze na inzerát? "Byly to soukromé úspory," říká. Ženatý není, rodinný rozpočet tím tedy neohrozil. Další inzeráty sice prozatím neplánuje, ale přesvědčovací kampaň pro něj definitivně nekončí.
"Záleží na tom, jestli to vzbudí nějaký ohlas. Nechci být konkrétní," říká trochu tajemně vysokoškolský pedagog, který byl donedávna členem jediné a naprosto nepolitické organizace - Jednoty matematiků a fyziků.
S žádnou stranou ani jinou organizací nespolupracuje, přes dvacet let působí prakticky stále na fakultě. "Prezidentská kancelář s tím nemá nic do činění. Bereme to jako soukromou iniciativu. Takových lidí by se možná našlo víc, ale samozřejmě Ústava je závazná," řekl Martin Krafl z prezidentské kanceláře.
