Ruští a běloruští studenti na Českém vysokém učení technickém stojí před dilematem. Pokud chtějí pokračovat ve studiu, musí o to kvůli sankcím požádat. A ideálně i přiložit dopis, proč tak činí a zda odsuzují válku na Ukrajině. Jejich rodinám doma ale mohou hrozit postihy. Stejně tak jim samotným, pokud se do vlasti vrátí.
„Nemám problém cokoli rozepsat, ale jde mi o princip, že zkrátka musím a že mě lustrují jen kvůli barvě mého pasu,“ vysvětluje ruský student Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) Artem, proč má problém napsat takzvaný motivační dopis své fakultě.
Rektor ČVUT Vojtěch Petráček studentům z Ruska a Běloruska přikázal požádat o pokračování ve studiu. Jako přílohu své žádosti mohou doložit onen dopis, ve kterém mohou zmínit „aktivity studenta v pomoci Ukrajině, v protiválečném postoji, případně aktivity, které by jej ohrožovaly při návratu do vlasti“, uvádí příkaz rektora.
Kdyby někoho opravdu vyslaly ruské tajné služby, toto bez sebemenšího problému napíše.
Miroslav Marešbezpečnostní expert z Masarykovy univerzity v Brně
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel
