Ale také: "Než příště půjdete do ordinace, tak se prosím umyjte." O vzkazech pacientů lékařům se píše často, a tak se časopis Reader's Digest Výběr nyní naopak zeptal dvou set českých praktických lékařů, co by oni nejčastěji chtěli říct nemocným.
Kromě vzkazu týkajícího se zhubnutí (který zmínilo 94 procent lékařů) a apelu na hygienu (ten jich má na jazyku čas od času 56 procent) padala nejčastěji následující sdělení:
"Vy o sebe nedbáte a po mně chcete zázraky" (74 procent). "Žádný lék nepotřebujete" (70 procent). "Tvrdíte, že ten lék berete, ale já vám nevěřím" (54 procent). A podezření, že některý z pacientů jen simuluje nemoc, mívá někdy 43 procent lékařů.
Ne vždy je to však s ostychem lékařů tak zlé. Praktický lékař Jan Jelínek MF DNES řekl: "Bez obalu a opakovaně řeknu pacientovi, že má zhubnout, když je obézní a ještě k tomu tlustý." Ale napadly ho jiné nesdělované vzkazy. Třeba když mu někdo do telefonu "umělecky" popisuje postiženou část těla a chce od něho diagnózu na dálku.
Doktor Jelínek by v takovém případě nejraději pacienta vyzval, ať vsune jazyk do faxu a pošle mu ho, on že se na něj podívá a rád mu na dálku poradí. "Nebo jiná věta," pokračoval Jelínek.
"Opakovaným klepáním na dveře dáváte najevo, že se podle vás buď flákám, nebo že vaše nemoc je důležitější, než jakou má ten pacient, kterého zrovna ošetřuji." Lékař dodal, že - s velkou nadsázkou - má na konci pracovního týdne někdy chuť zakřičet: "Tu medicínu mám pořád rád, akorát ti pacienti mě ...".
Chování pacientů by prý mohl kritizovat donekonečna, ale to by, jak říká, nerad, protože obráceně by se taky jistě něco našlo. V tom mu hned dává za pravdu jedna z brněnských čtenářek MF DNES, která si (s přáním neuvádět jméno) postěžovala:
"Největší hrůza jsou čekárny. Malé, nevyhovující, v chřipkových epidemiích je to semeniště infekcí. Objednávkový systém ve většině ordinací neexistuje, respektive není vůbec dodržován. Čekací doba se pohybuje od jedné do tří hodin. A není výjimkou, že na vás štěkne sestra, co si to dovolujete zaklepat, když je klepání na dveře zakázáno."
Lékař Bohumil Seifert ze Svazu všeobecného lékařství uznává, že leccos je na lékařích samých, ale něco podle něho ovlivnit nedokážou. "Například vysokou návštěvnost ordinací kvůli problémům, jež jsou někdy banální. Stejně tak jsou lékaři zaplaveni množstvím administrativy," uvedl Seifert.
