Majetkové vyrovnání uzavřeli po letech sporů zástupci Pražského hradu a katolické církve. Metropolitní kapitula získá podle předchozí dohody budovu Nového proboštství, jednoho z novogotických Mockerových domů, a Náboženská matice klášter svatého Jiří.
Nad rámec původně uvažované dohody přejde do rukou církve i jedna další nemovitost. „Je tomu tak. Třetím objektem je kostel Všech svatých,“ uvedl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Za Kolegiátní kapitulu Všech svatých na Hradě Pražském, která nemovitost získala, podepsal dohodu kanovník Petr Piťha. Kompletní seznam dohod včetně jejich znění Hrad zveřejnil na webu.
Smlouvy podepsali zástupci katolické církve a Hradu za přítomnosti prezidenta Zemana a arcibiskupa Duky. Získané nemovitosti má podle nich církev do pěti let opravit. „Veškeré náklady bude hradit z vlastních prostředků,“ dodal Zeman. Církev už dříve oznámila, že v budovách chce mimo jiné zbudovat muzeum věnované církevním památkám.
„Chtěl bych konstatovat, že asi patnáct minut před tímto ceremoniálem byly podepsány dokumenty o zpětvzetí nároku restitučního typu na zhruba sedm objektů v areálu Pražského hradu,“ komentoval podpis smluv Zeman, přičemž zkritizoval liknavý přístup vlády k vyřešení sporů. „Některé budovy chátrají, jiné jsou zatížené restitučními spory, takže je nelze ani opravit, ani provozovat,“ dodal Zeman s tím, že dohodou se patová situace mění.
„Naší společnou povinností je uvést všechny budovy do provozuschopného stavu. Těším se, až se všechny tyto objekty budou otevírat veřejnosti,“ uvedl Zeman. Církev si podle něj navrch nebude nárokovat archiv metropolitní kapituly, což prý byl poslední sporný bod, který se podařilo vyřešit až u oběda, který slavnostnímu podpisu smluv předcházel.
Je to tečka, říká Duka. Dohodu provázely komplikace
Dohodu v uvedeném rozsahu - krom kostela Všech svatých - předpokládalo memorandum, které Zeman s Dukou podepsali loni v létě. Následnou přípravu smluv ale doprovázely komplikace a konečná dohoda byla oproti předpokladu odsunuta o více než měsíc. Mohly za to podle zástupců Hradu právní komplikace, ale podle Zemana také to, že se Náboženská matice náhle vzdala nároků na svatojiřský klášter. Ta však slova prezidenta, které pronesl minulý týden, následně odmítla.
O komplikacích ve spojitosti s Jiřským klášterem mluvil Zeman na tiskové konferenci na závěr své návštěvy Libereckého kraje minulý pátek. „Dospěli jsme k informaci, která je asi tři dny stará, že Náboženská matice se náhle vzdává Jiřského kláštera, který původně vyžadovala, což vneslo zmatek do našich řad,“ řekl prezident. Nabouralo to podle něj přípravu smluv. Jednání ještě týž den však ukázala, že se na avizované dohodě nic nezměnilo.
Budova Nového proboštství je v blízkosti katedrály svatého Víta, zvenku je zachovalá, ale uvnitř je to spíše zanedbaná ruina. „Pan prezident s předáním souhlasí i proto, že oba objekty bude třeba výrazně rekonstruovat,“ řekl již dříve Ovčáček. „Vnějškově vypadají docela hezky, vevnitř je to poněkud horší,“ upozornil v pátek Zeman.
Církev chtěla získat původně deset nemovitostí v okolí pražského hradu, a to šest domů ve Vikářské ulici, dům u Zlaté uličky, kostel Všech svatých a baziliku a klášter svatého Jiří. Dvě budovy, Mladotův dům a Staré proboštství, má církev pronajaté na 99 let.
Církev a Hrad řešily otázku některých nemovitostí už od 90. let. Spory se táhly především kolem katedrály svatého Víta, po řadě soudních rozsudků byla podepsána dohoda, podle které se stát i církev o chrám starají společně. Duka poznamenal, že nynější podpis smluv považuje za „jakousi tečku“ naplnění zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi.
Projednat zbývá 511 žádostí církve, soudů jsou stovky
Ze zprávy o dopadech zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi za poslední čtvrtletí roku 2015, jejíž projednání má ve středu na programu vláda, vyplývá, že na konci loňského roku zbývalo v rámci církevních restitucí projednat 511 výzev k vydání majetku. Oproti konci roku 2014 se snížil počet neprojednaných výzev o téměř dvě třetiny.
Kvůli restitucím jsou u soudů stovky žalob. Nejčastěji se spory týkají žádosti o určení vlastnického práva v případech, že původní církevní majetek byl nezákonně převeden ze státu na jiné subjekty, především obce. Dalším častým důvodem jsou žaloby proti rozhodnutí pozemkových úřadů, které odmítly majetek vydat. Existují ale již také případy, kdy samo vedení Státního pozemkového úřadu (SPÚ) podalo žalobu na své pobočky, které majetek vydaly; SPÚ tak chce mít rozhodnutí svých podřízených potvrzeno soudem. Jde například o jeden z mnoha pozemků v pražské Březiněvsi, o které žádají maltézští rytíři (více o vydání majetku v Březiněvsi čtěte zde).
V největším počtu soudních sporů figuruje právě SPÚ, podle výroční zprávy jich je přes 170, další stovka žalob se týká Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a i některé z nich se týkají SPÚ. Lesy ČR jsou před soudem v téměř třicítce případů na straně žalobců, ještě o desítku restitučních případů víc řeší v pozici žalovaného subjektu. Pět žalob se týká resortu kultury, kromě známého případu Madony z Veveří například žaluje farnost Břvany Národní knihovnu kvůli barokním varhanám v Zrcadlové kapli Klementina. Národní galerie čelí další žalobě o vydání děl ze svých sbírek, která požaduje řád milosrdných bratří.
Zákon o majetkovém vyrovnání začal platit 1. ledna 2013. Církve měly rok na podání žádostí, nakonec jich bylo přes pět tisíc a týkaly se víc než sta tisíc pozemků, téměř dvou tisíc staveb včetně několika památek a stovek uměleckých děl. Nejvíc žádostí dostaly Lesy ČR a SPÚ. Především zpočátku se státu nedařilo plnit půlroční zákonnou lhůtu na uzavření dohod.
Prohlédněte si oba objekty, které stát vrací církvi:
16. července 2015 |
