Chyby v metru mají objasnit archivy

  • 14
Na většinu konkrétních viníků zatopení pražského metra nikdo nepřijde. Řada dokumentů, ze kterých mohli vyšetřovatelé jejich jména zjistit, už totiž neexistuje. Za špatně postavené zdi, které neodpovídaly projektu a v některých částech metra nevydržely tlak vody, jsou zřejmě zodpovědní stavbyvedoucí a kontroloři, kteří na jejich práci dohlíželi. Konkrétní jména jsou uvedena v takzvaných stavebních denících. Jenže ty už dnes zřejmě neexistují.

Stavitelé je totiž většinou archivovali pouze deset let. "Přesně vám to neřeknu. Ale myslím, že povinnost dodavatelů staveb archivovat takové dokumenty byla pět let," přemýšlí ředitel divize Metro společnosti Inženýring dopravních staveb Josef Kutil.

Předchůdce této společnosti, firma Investor dopravních staveb patřící Dopravnímu podniku, dělal v metru stavební dozor. Právě pracovníci této společnosti by tak mohli být za část chyb zodpovědní. "Pokud vím, tak deníky se skartovaly po deseti letech. Dnes už tak viníky nikdo nenajde," říká bývalý projektant metra, který se nyní podílí na vyšetřování záplav, a proto nechce být jmenován.

Nejmladší částí metra, ve které našli experti v minulých týdnech stavební chyby, je úsek trasy B pod poničeným Karlínem. Tato trasa funguje od roku 1990, tedy o dva roky déle, než bylo nutné všechny dokumenty archivovat. "Nemyslím si, že jsme za ty chyby zodpovědní zrovna my. Chybu muselo udělat více lidí," říká Kutil, jehož společnost nyní koordinuje rekonstrukci podzemní dráhy.

"Všechny materiály, které máme, samozřejmě vyšetřovatelům předáme. Je to naše povinnost a na jejich vyhledávání, stejně jako ostatní firmy, pracujeme," dodává. Hlavní viníky by ve společnosti Inženýring dopravních staveb nehledal ani projektant spolupracující s vyšetřovateli. "Je pravda, že tam měli dozor, ale ten nemohl od rána do večera stát za zády dělníkům," říká. Právě jejich jména se nyní podaří zjistit jen těžko.

Ve věci tak zatím nemá jasno policie ani speciální vyšetřovací komise pražského magistrátu. Ta na včerejší den plánovala předložení první zprávy o záplavách v podzemí. Místo zveřejnění zjištěných faktů však pražské radní požádala o peníze, aby mohla zadat vypracování nových analýz.

"Jde například o to zjistit, do jaké míry se mohly na celkové míře zaplavení metra podílet běžné průsaky," informoval mluvčí magistrátu Martin Kupka. Komise tak na nové analýzy dostala čtyři miliony korun. V současné době se podle Kupky nechce pouštět do žádných spekulací. Analýzy mají být hotovy až za šest měsíců, tedy ve stejné době, kdy očekává výsledky práce svých expertů také policie. 

Ochrana metra zatím neexistuje

Co se bude dít v metru, když by hrozila další povodeň, podobná té z letošního srpna? To nikdo neví. Protože zatím neexistují jednoznačné závěry, co záplavy metra způsobilo, není zatím ani důkladný plán nových opatření.

"Zatím se to neřeší. Musí se nejdříve zpracovat nějaká vize, koncepce, jak by to mělo v budoucnosti vypadat a fungovat, poučit se z toho, co se stalo při letošních povodních," odpovídá Josef Kutil ze společnosti Inženýring dopravních staveb, která rekonstrukci podzemní dráhy koordinuje.

Bude se obnovovat ochranný systém metra, který v srpnu škodám nezabránil, přestože se to od něj čekalo?

Teď se opravuje dopravní systém, aby se mohlo jezdit. Ochranný systém přijde na řadu až potom.

Mluví se například o tom, že kdyby se metro před povodní nezavíralo, voda by způsobila menší škody. Nevybourala by například některé zdi ve stanicích.

Je pravda, že někde ve světě dělají to, že tam vodu nechají natéct, a mají pak menší škody, než kdyby jí bránili. Ale tam to metro mají také úplně jinak koncipované. V našich podmínkách by to škody asi nijak nezmenšilo.

Budou se teď ve všech zatopených tunelech měnit koleje, aby byla jistota, že bude metro po opravách bezpečné?

Koleje se všude měnit nemusí. To se dělalo jen na Florenci kvůli zabahněnému štěrku, na kterém kolejiště leží. Jinde ale štěrk není. Všechno pečlivě kontrolujeme a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by někde byla trať narušena.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video