Informovaný souhlas dává pacientům šanci se bránit, pokud lékař neprovede zákrok tak, jak měl. Zdravotnické zařízení a lékař jsou zase chráněni před žalobami v případech, za něž nenesou zodpovědnost.
Odborníci se ale shodují, že praxe má zatím mnoho nedostatků. Jednou z nejčastějších výtek je, že pacient dostane pouze podepsat informace, lékař už je ale nemá čas vysvětlit.
Neúplnost informací může pacientům způsobit vážné problémy. "Pamatuji si třeba případ, kdy se chirurg se pustil do složité neurochirurgické operace, kterou předtím dělal jen dvakrát v životě. Pacientka byla poučena, že je s tím spojeno riziko paralýzy, ale už jí nebylo řečeno, že kdyby byla na pracovišti, které dělá podobných zákroků stovky, je riziko desetinové," uvedl odborník na lékařské právo Ondřej Dostál. Pacientka, která po operaci ochrnula, se nyní soudí.
Lékaři často nemají na vysvětlování čas
Neúplnost informací ale není jediným problémem. "Pacient by měl být poučen způsobem a jazykem, kterému rozumí. To se bohužel často nestává," popsal předseda České společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví David Marx.
Podle Marxe nejsou výjimkou případy, kdy u pacientů, kteří nemluví česky, lékař automaticky předpokládá souhlas se všemi lékařskými zákroky. "Časté je také používání odborného lékařského jazyka, kterému pacienti těžko rozumí," uvedl Marx.
Jak ale upozorňuje Petr Kolouch, náměstek fakultní nemocnice v Motole, ne všichni pacienti chtějí úplné informace slyšet. "Pacientovi máme pomoci, ne ho ztratit, máme jej pozitivně motivovat k zákroku. Existuje hranice mezi tím, jaká rizika sdělit. Sdělená rizika nesmí narušit důvěru, neměl by se narušit vztah mezi lékařem a pacientem," míní Kolouch.
Podle Dostála může být problém také v nedostatku času lékařů. Jsou ohodnoceni bodově za odvedené výkony, časově náročné vysvětlování jim už ale nikdo nezaplatí. To by se podle Dostála mělo změnit.
Chybí legislativa
Právo pacienta na informace obsahuje mezinárodní úmluva, kterou Česko přijalo v roce 2001. Hovoří se o ní také v zákoně o péči o zdraví lidu z šedesátých let, podle ministerstva ale tato úprava není dostatečná.
Ministerstvo se proto snaží prosadit zákon o zdravotnických službách, v nichž je informovaný souhlas zakotven. Součástí je i "dříve vyslovené přání", které má zajistit, že pacient, u něhož dojde k výraznému zhoršení zdravotního stavu a on už nebudu moct o sobě rozhodovat, předem určí, jak s ním lékař má zacházet.
V žádném případě to podle ministerstva neznamená souhlas s eutanazií. "Dřívější přání pacienta nelze akceptovat v případě, že vede k aktivnímu ukončení života," upozornil náměstek ministryně zdravotnictví Martin Plíšek.
