První denní tramvaj rozváží spíše společensky unavené pasažéry, první Američané ale přistupují už u stadionu fotbalové Slavie. Česká menšina cestuje mlčky, každé páté slovo je protáhle americké Obaaama. O pár stanic dále už je "obamafans" - především mladých - plná tramvaj. Podobně tomu je i z druhé strany, od Dejvic.
obamu si na hradě vyslechly tisíce lidíPrezident přednesl na Pražském hradě projev k Evropě |
Kdo počítal, že v Loretánské ulici bude v pět ráno prázdno, krutě se mýlil. Jen co se dostaneme do přední řady k zátarasu, ulice se úplně zacpe. Jak se nám ale po chvíli policisté rozhodnou dokázat, i přeplněnou ulicí může projet anton nebo couvat skříňový náklaďák. "Zmáčkněte se!" křičí muži zákona. "Squeeze, squeeze!", radí si přítomní Američané, Portugalci, Holanďané...
Popeláři raději couvají
Jako zjevení v ranním šeru působí bachraté popelářské auto, které nemá šanci proniknout úzkou ulicí už vůbec. Nakonec to "oranžový majáček" vzdává a couvá. Za radostného pokřiku lidí, kteří ze sebe nemuseli vymáčknout duši.
Organizací nevynikají ani policisté, i když jim to natěšený dav rozhodně neusnadňuje. "Ustupte dvacet metrů dozadu!" duní megafon. Je ale slyšet sotva na pět metrů a česky tu rozumí tak každý pátý člověk. Angličtina zní až po delší době. Teprve když se antikonfliktní tým vydá do davu, podaří se mu částečně uspět.
Ve stanu s detekčními rámy vyhazujeme láhev s vodou a míříme do první řady kruhu kolem pódia, z něhož bude Obama za tři hodiny promlouvat k pražskému publiku. Během pár minut se kolem tvoří prstenec lidí slibující jediné - kdo odejde, na místo už se nevrátí.
Tři hodiny se poněkud vlečou, přesto na konci zjišťujeme, že uběhly jako nic. Americká ochranka přináší lidem české a americké vlaječky a hlavně vodu v plastových lahvích. Není ale tak potřeba: sluníčko se marně snaží rozptýlit mračný opar. Na obrázky s fotogenickým panoramatem Prahy si Obama musí nechat zajít chuť.
Projev naplno ukazuje, jak nový americký prezident umí hypnotizovat dav. Lidem nevadí, že neříká příliš konkrétně, jak by chtěl světa bez jaderných zbraní dosáhnout. Nevadí ani, že o možném zrušení radarového projektu (výměnou za zprůhlednění íránského jaderného programu) už mluvil. Jako správný host nezapomíná třeba chválit Prahu.
"Málo lidí tušilo, že někdo jako já se jednoho dne stane prezidentem. Málo lidí by předpovídalo, že americký prezident bude moci promluvit k takovému publiku jako já v Praze. Že taková změna je možná. Ano - lze se změnit. Yes, we can!" říká s balancem naléhavosti, očního kontaktu s publikem a dramatických pauz. A lidé blázní nadšením.
CO SE DĚLO V ZADNÍCH ŘADÁCHZadním liniím davu se sice rozplynul sen, že uvidí amerického prezidenta zblízka, travnaté prostranství však skýtá své výhody. Návštěvníci kolem deváté ráno roztáhli deky, zapálili cigarety a s pivem v kelímku si užívali teplého počasí. Nálada se téměř blížila letnímu festivalu, vzduchem voněly klobásy, jen fronty u přenosných toalet jsou o něco kratší. Všude se prohánějí děti, spoře oblečené turistky vlnící se v rytmu bluesu, na lavičce sem tam bezdomovec. Někteří návštěvníci v honbě za lepším výhledem předvádějí téměř akrobatické výkony, ušetřeny nezůstaly historické kamenné sloupy ani vratké konstrukce odpadkových košů. Vše za přimhouřených zraků policistů. Po projevu se atmosféra ještě více uvolňuje. Z davu se vylupují skupinky lobbující v pacifistickém naladění za mír v duši i na celém světě, jinde se dámy ve středním věku dovolávají Boha v každém z nás. |
Asi po půl hodině se americký prezident chytá za ruku s manželkou Michelle a hlasitým Thank you! končí projev. Otáčí se ke schůdkům a přichází to, na co všichni namačkaní na zátarasech čekají. Rukou rozhazuje doleva a doprava - vybírá, ze které strany půjde mezi lidi.
"Vlaječky dolů," rozkazují nesmlouvavě agenti prezidentské ochranky Secret Service, aby snad někdo nejhlídanějšího muže planety nechtěl napadnout čtyřiceticentimetrovou ohebnou plastovou tyčkou. Na chvíli se zapomínám. "Vlajku na zem! Dobře... na zem, to se asi nedělá, tak do kapsy!" dostávám mírnější druhou upomínku.
Všechno jde ráz na ráz. Barack Obama je najednou jen přes nízký zátaras, obklopený hejnem bodyguardů. Mladík vpravo ode mě na chvilku spustí ruku za zátaras. Okamžitě k nám přiskakují agenti: "Hands up! I wanna see your hands!" (Dej ruce nahoru! Chci vidět ruce!). Prohlížejí, zda nemáme něco pod bundami.
Barack a Michelle Obamovi si pak potřesou pravicí se všemi. Nespěchají. Krátce s lidmi rozmlouvají a pozornost je očividně těší. Je to vlastně obyčejná show, s vlaječkami, říznou vojenskou hudbou, širokými americkými úsměvy a vzletnými slovy. Show, kterou máte - při velkém štěstí - příležitost prožít jednou v životě.
 |
OBAMOVA PRAŽSKÁ VÝZVA:
PANÍ MICHELLE ODLETĚLA BEZ MANŽELA:
OBAMA, OBAMA A ZASE OBAMA:
