Britský jazykovědec David Crystal vyvolal v červnu v anglosaském světě zajímavou debatu poté, co se média jako například The New York Times či The Washington Post chopila jeho nové knihy Making a Point věnované interpunkci.
S opatrností před zkreslením - Crystal se totiž vzápětí ohradil proti mediálnímu zjednodušení svých závěrů - můžeme jeho hlavní tezi vyjádřit takto: Z elektronické komunikace vedené v angličtině postupně mizí základní interpunkční znaménko - tečka.
Geoffrey Nunberg z Kalifornské univerzity k tomu podotkl, že nejen tečku, ale interpunkci obecně v posledních dvaceti letech významně ovlivnily elektronické formy komunikace, které v jedné zprávě umožňují jen omezený počet znaků, například SMS či sociální sítě typu Twitteru. Psaní na těchto platformách se tak prý vrací staletí hluboko do minulosti k antickým rukopisům, které postrádaly jakoukoli interpunkci, ale i mezery mezi slovy.
Crystal i Nunberg se zabývají angličtinou, jejich závěry k vlivu elektronické komunikace na proměny jazyka a jeho zápisu lze však do jisté míry zobecnit na většinu současných psaných jazyků včetně češtiny. Téma se v posledních letech dostává i do centra zájmu řady tuzemských jazykovědců. Většina z nich zdůrazňuje, že přestože při posílání SMS či chatování píšeme, nese tato komunikace daleko více rysů mluvené řeči.
Rychle, stručně, emotivněěěě!!!!
Ales: Vede se, vede? :)
Cucoo: jde to , jak tobe ?
Ales: Tak dá se, dá se ... ale bejvávalo to lepší :)
Cucoo: jooo to je podobné i u mě
Ales: A co že se u tebe tak nedaří? Já musím sedět v práci, kde nefungujou servery a je to celé na pytel :D
Cucoo: no ja drepim doma na zadku , nemam skym jit ven , protože se na me všichni vykaslaly
Rozhovor v chatovací místnosti internetové seznamky Lidé.cz může leckterému učiteli českého jazyka drásat nervy. Obsahuje překlepy, chyby v interpunkci i hrubky. Chybí háčky a čárky nad písmeny, zato nechybí smajlíky. Platí zde mimochodem i Crystalova teze o mizení tečky na konci vět. Chatová konverzace je typickou ukázkou „nové češtiny“ - „psané mluvenosti“, která se v uplynulých desetiletích zrodila v prostředí elektronické komunikace.
„Naše psaní je někdy velmi rychlé, své jednotlivé repliky někdy odesíláme téměř s takovou frekvencí, jako bychom s dotyčným mluvili tváří v tvář,“ píše lingvistka Lucie Jílková z Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR v článku O češtině (na netu). Podle její kolegyně z brněnské Masarykovy univerzity Zdeňky Hladké komunikující lidé upřednostňují rychlost a spontánnost na úkor formální správnosti. Tolerovány tak jsou překlepy, vynechávání mezer či nerozlišování velkých a malých písmen.
Věty pisatel často neukončuje interpunkcí, jindy naopak interpunkční znaménka i hlásky zmnožuje: To neeeee!!!!! Rychlost komunikace vede k častému využívání zkratek. „V elektronických textech se postupně ustálily jinak tvořené zkratky českých a anglických slov: pls (please), mmt (moment), jj (jo jo), thx (thank you). Názvy českých měst: HB (Havlíčkův Brod), JBC (Jablonec) atd.“, vyjmenovává Jílková.
Klesá úroveň češtiny nebo vzniká nový „jazyk“?
Hladká již před deseti lety v článku o korespondenci mladé generace usoudila, že pravopisná úroveň psaného projevu mladých klesá. „K důvodům jistě patří pokles knižní četby a zároveň stále výraznější působení internetové produkce, která se pravopisnými pravidly nenechává příliš ‚svazovat‘,“ domnívá se.
Počátky :-)V roce 1982 použil americký počítačový vědec Scott E. Fallman v diskusi poprvé znaky dvojtečka-pomlčka-závorka ve smyslu, v jakém je známe dnes. Navrhl je pro označování vtipů skupině studentů, kteří začali intenzivně používat online "nástěnky“, jakési předchůdce internetových diskusí (o historii smajlíku čtěte zde). |
Podle Ondřeje Dufka z Ústavu pro jazyk český se nedá jednoduše říci, že by kvůli elektronické komunikaci upadala úroveň češtiny. „Nedomnívám se, že by se jednalo o pokleslou formu jazyka. Přistupoval bych k tomu funkčně – tato komunikace se přizpůsobuje rychlosti, stručnosti a technickým mantinelům, tím myslím například délku SMS nebo tweetu. Spolu s tím se mění i formální znaky komunikace – když se třeba na chatu věty posílají jako jednotlivé repliky, počáteční velké písmeno ani koncová tečka jako signály členění textu nejsou potřeba, a proto se často neužívají,“ domnívá se Dufek.
Nelze podle něho rozhodnout, jestli je takováto proměna češtiny dobrá, nebo špatná. „Podoba elektronické komunikace se zkrátka samovolně vyvinula v souladu se svým prostředím. Samozřejmě se to či ono může někomu nelíbit, jenže estetické soudy jsou subjektivní, těžko se měří a vůbec jsou obtížně uchopitelné,“ dodává.