Dobrá zpráva je to jen z poloviny. „Ve srovnání s učiteli z jiných zemí jsou si v této důležité dovednosti sami sebou jistí stále málo. V tomto ohledu jsme pořád na chvostu,“ dodává ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
V českých školách chybí stovky učitelů. Ministr Plaga plánuje řešení |
Na to, co si o sobě myslí a jak se vidí samotní učitelé, se zaměřuje mezinárodní šetření TALIS. To vždy s odstupem pěti let sbírá odpovědi od kantorů z celého světa na otázky týkající se nejrůznějších aspektů jejich profese. To poslední se konalo vloni ve 48 zemích z celého světa (z toho 23 z Evropské unie) a jen v České republice se ho zúčastnilo 3 400 učitelů druhého stupně základní školy nebo odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. Výsledky v minulých dnech zveřejnila Česká školní inspekce.
„Přitom právě malou motivovanost žáků uvádějí sami učitelé jako důležitý faktor. Potvrzuje se, že je to pro české školství výrazný handicap, který se pak projevuje na výsledcích žáků,“ říká Zatloukal.
České děti, hodné děti
Data z průzkumu dobře poukazují i na jeden zajímavý paradox, který se týká kázně ve třídě při vyučování.
Výzkumníci směřovali otázky na chování dětí dvěma směry. Na jedné straně chtěli vědět, kolik času musí učitel během hodiny investovat do toho, aby děti ukáznil. Když porovnali výsledky, ukázalo se, že české děti jsou v zásadě hodné – učitel na to, aby je ukáznil, vyplýtvá necelou desetinu vyučovací hodiny.
Průměr v zemích Evropské unie je přitom o polovinu vyšší. V Česku tak učitelé musí podstatně méně třídu napomínat, aby se utišila, nebo uklidnit konkrétní žáky. Přesto se cítí o něco málo jistí v tom, že dokážou zvládnout vyrušování nebo uklidnit hlučného jedince.
Jak si věří čeští učiteléZhruba 4 minuty jim zabere zjednání kázně v hodině. Průměr EU je 6,3. 40 % učitelů odpovědělo kladně na otázku: Umím motivovat žáky, kteří o školní práci nemají zájem? (před 5 lety to bylo 30 %, v EU byl nyní výsledek 67 %). 68 % učitelů odpovědělo kladně na otázku: Dokážu žáky přesvědčit , že mohou mít dobré výsledky ? (před pěti lety to bylo 51 %, v EU byl nyní výsledek 85 %). 65 % učitelů odpovědělo kladně na otázku: Umím naučit kriticky myslet? (před 5 lety to bylo 52 %, v EU je to nyní 83%). |
Co jim podle jejich vlastního názoru jde nejhůře ze všeho, to je schopnost vysvětlit dětem, jaké chování od nich očekávají. V této specifické učitelské disciplíně hodnotí své schopnosti pozitivně na 73 procent učitelů ve srovnání s 93 procenty evropského průměru.
Na individualitu se nemyslí
V podpoře nadaných žáků jsme pozadu, říká odbornice na jejich rozpoznávání |
Jedním z důvodů je podle Zatloukala i to, že většinu českých učitelů práci se třídou nikdo moc neučil. Jestli jsou si jako profesionálové v něčem jistí, nebo dokonce jistější než jejich evropští kolegové, je to zvládnutí oboru, který vyučují.
Jen třetina se jich během svého učitelského vzdělávání setkala s tématem, které je dnes velmi aktuální – totiž jak vyučovat ve třídě, kde vedle sebe sedí různě nadané děti.
Jen necelá pětina kantorů přitom se na realitu tohoto typu cítila připravená. Evropský průměr je více než dvakrát vyšší. Téměř dvě třetiny učitelů v zahraničí se během přípravy na vysoké škole zabývaly způsoby, jak učit různě nadané děti, téměř polovina se při příchodu do praxe cítila připravena na praxi. Právě schopnost pracovat s dětskou individualitou přitom úzce souvisí se schopností děti motivovat, ale i s tím, jak dobře se učiteli daří ve třídě zvládat kázeň.
