Pro církve nastává zcela nová situace, míní synodní senior Českobratrské církve evangelické Joel Ruml. "V církvích musí fungovat dvě různé skupiny. Teologové na jedné straně, ekonomové a právníci na druhé straně," uvádí Ruml.
Většina církví se na nové podmínky už řadu let připravuje. "Dopad se může podstatně dotknout celé struktury církve po stránce duchovní správy, organizace náboženských obcí i nakládání s majetkem. Velké výdaje jsou například spojeny s údržbou a opravami církevních staveb," podotýká patriarcha Církve československé husitské Tomáš Butta s tím, že prodej kostelů by ale nebyl vhodným postupem.
Českobratrská církev evangelická například už v roce 1993 založila fond, který vytváří finanční rezervu pro případ, že by stát přestal posílat peníze na platy. "Pokrývá více než roční potřebu na platy kazatelů. Začali jsme zvát poradenské služby a ekonomy. Je nám jasné, že nebudeme moci žít z náhrady za vrácený majetek," říká Ruml.
Odškodnění a odluka od státuStát církvím do 5 let vrátí pole, lesy či rybníky v hodnotě 75 miliard a během 30 let jim zaplatí 59 miliard. Tato částka se však kvůli inflaci může zvýšit až na 96 miliard. Vládní a církevní komise se na návrhu dohodly již v průběhu srpna, vláda jej schválila na konci září. Církve se zcela osamostatní zřejmě v roce 2030. Peníze na platy duchovních totiž budou dostávat v přechodném sedmnáctiletém období. To by mělo začít v lednu 2013, kdy podle předpokladů ministerstva kultury nový zákon začne platit. První tři roky zůstane příspěvek na současné úrovni necelých 1,5 miliardy korun ročně, dalších 14 let se bude suma snižovat vždy o pět procent. Chystaný zákon ještě musí schválit zákonodárci. |
Za hraniční, ale dostatečnou považuje délku přechodného období, po které ještě bude stát hradit církvím mzdy duchovních, starší konsistor Evangelické církve augsburského vyznání v ČR Jaromír Neumann. "Finanční výpadek budeme muset řešit především zvýšením obětavosti našich věřících. Již nyní se zamýšlíme nad efektivitou hospodaření," míní Neumann. Podle něj nová situace posílí vztah věřících k církvi.
Pravoslavní odluku vítají, husité chtěli se státem dál spolupracovat
Husitská církev přistupuje k vládnímu návrhu slovy svého patriarchy spíše opatrně a s otázkami. "Z historických důvodů jsme ve všech jednáních zdůrazňovali, že pro nás není řešením naturální restituce. Také jsme nechtěli odluku, nýbrž naopak model určité kooperace se státem," říká Butta. Církev podle něj hradí z vlastních prostředků třicet až čtyřicet procent provozu.
Odluku církve od státu naopak vítá Pravoslavná církev v českých zemích, která v ní spatřuje ekonomickou nezávislost na politické vůli vlády a parlamentu. "Zrevidujeme počet svých zaměstnanců a ještě intenzivněji budeme pracovat ve farnostech. Již před třemi roky jsme připravili kroky, které podnikneme ve chvíli, kdy zákon skutečně vstoupí v platnost," popisuje Josef Hauzar, kancléř církve, která přišla o majetek již v roce 1942 po heydrichiádě.
Podle Rumla, který s politiky vyjednával jako předseda Ekumenické rady církví, mezi jejich představiteli po dosažení dohody nevládne euforie ani hořkost. Církve dohodu se státem sice vítají, některé však upozorňují, že si oproti předchozímu návrhu z roku 2008 pohoršili.
Máme obavy, ale zažili jsme horší časy, říkají starokatolíci
I proto mají některé církve z budoucnosti obavy. "Pro naši církev, která nevlastní téměř žádný majetek, budou nejtvrdší první roky, v nich bude nutno získané prostředky investovat, aby výtěžek kompenzoval pokles příjmů v přechodném období a po jeho skončení, aby církev ekonomicky stála na vlastních nohou. Pokud se tak nestane, ekonomickou existenci církve odhadují odborníci velmi pesimisticky," říká biskup Starokatolické církve Dušan Hejbal.
Starokatolíci proto již přemýšlí, jak nově hospodařit a více zapojit spoluodpovědnost věřících za církev. "Nemáme k dispozici chytré finančníky, ale děláme všechno proto, aby ti, kteří přijdou jednou po nás, měli jiné startovní pozice než my na prahu 90. let. Má generace byla zvyklá sloužit v daleko tristnějších podmínkách obýváků, sklepů a garáží a na živobytí si vydělávat rukama mě neděsí," podotýká Hejbal.
V odlišné situaci se nachází Církev adventistů sedmého dne, která na celosvětové úrovni hradí svou činnost především z příspěvků členů a není tak na státu závislá. "V roce 2007, když jsme vstoupili do procesu narovnání, byla ale podmínka, že zákon se bude vztahovat jen na církve, které budou pobírat peníze na mzdy pro duchovní. Pokud by zákon nebyl schválený, tak bychom pravděpodobně přestali s pobíráním příspěvků od státu," říká předseda československých adventistů Mikuláš Pavlík.
Adventisté iniciativu vlády vnímají pozitivně. "Jde o nápravu křivd a kompenzaci za zabavený majetek. Není to pro nás ale životně důležité," uvádí Pavlík. Část získaných peněz by církev použila na veřejně prospěšné aktivity, především pro svou humanitární organizaci ADRA. O přesném využití prostředků se ale zatím v církvi nejednalo.
