Průzkum zjišťoval postoje zhruba dvou tisíc lidí. Hlavní cílovou skupinou byli lidé ve věku 15-30 let, výzkumníci sledovali také skupinu v rozmezí 21-36 let, která sloužila pro porovnání se staršími daty z roku 2014.
Za nejproblematičtější lidé označili soužití s Romy a muslimy. V případě Romů vidí soužití jako problematické 86 procent respondentů, o pět procent méně než dříve. U muslimů je to 47 procent lidí, i tady je pokles pět procent proti roku 2014. Stejný počet lidí ve výzkumech označil jako problémové soužití s bezdomovci, konkrétně 59 procent respondentů. Nejpozitivněji naopak lidé hodnotí kontakty s důchodci, Židy a Vietnamci.
Romové vyšli z průzkumů jako postrach měst. Pocity a fakta se však liší |
Martina Veverková z agentury Median uvedla, že nejvyšší sociální distanci mladí Češi cítí vůči Romům a muslimům, nejnižší v případě Židů, gayů, leseb a Vietnamců. Analytička upozornila na to, že si dvě třetiny respondentů myslí, že život Romů je komplikovaný. Stejná část mladých lidí ale zároveň míní, že toho tato menšina začala „požadovat příliš“.
Česky znějící jména mají větší úspěch u pronajímatelů bytů
Veverková také řekla, že čím je člověk mladší, tím větší je šance, že bude mít tolerantní postoje a respekt k lidským právům. „S věkem tyto postoje maličko ustupují,“ podotkla. Pozitivní postoj k lidským právům má 71 procent lidí ve věku 15-30 let a 64 procent ze starší věkové skupiny.
Důležitou částí výzkumu bylo pokládání experimentálních otázek. Šlo například o testování pronájmu bytu rodině, která má více členů, než pro kolik je rozloha bytu určena. V případě česky znějícího jména by vyšlo zájemci vstříc 73 procent mladých respondentů, u romsky znějícího jména to bylo 45 procent lidí mezi 15 až 30 lety a 37 procent lidí mezi 21 až 36 lety.
Pokud porovnáme letošní průzkum a průzkum z roku 2014, zjistíme, že výrazně klesla tolerance vůči rasistickému humoru. Minimálně o desetinu také ubylo lidí, kteří věří některým mýtům o Romech.
O Romech se v učebnicích téměř nepíše. Když ano, tak stereotypně či v číslech |
Průzkum také ukázal, že mladí Češi hodnotí pozitivně vietnamskou menšinu a někdy mají tendenci přistupovat k jejím zástupcům mírněji než k majoritě. Ukazuje to třeba otázka ohledně reakce na desítky neomluvených hodin žáka. V neutrálním případě téměř 40 procent lidí zvolilo nejpřísnější možnost - nahlásit záležitost Orgánu sociálně-právní ochrany dětí. V případě vietnamské rodiny tuto cestu navrhlo jen 22 procent mladších respondentů a 27 procent starších.
Podle manažera kampaně HateFree Culture Lukáše Houdka výzkum ukázal, že diskriminace Romů přetrvává. „Výzkum není jen o tom, že lidé sami deklarují, jaký mají k někomu vztah, což může někdy se tam projektovat to, jak člověk chce vypadat. Tady jsme skutečně testovali předsudky v praxi,“ uvedl. Zároveň ale konstatoval, že proti dřívějšku došlo k pozitivnímu posunu.
