Ten se však za řadou spojek, zájmen a předložek objevuje až na sedmnáctém místě žebříčku.
Autoři Frekvenčního slovníku češtiny, v němž lze žebříček nejčastějších slov najít, shromáždili také nejvíce užívaná vlastní jména.
Pragocentristé se mohou radovat: vítězem této "kategorie" je totiž právě jméno hlavního města. Na dalších příčkách bodovala hlavně mužská jména jako Jan, Jiří nebo Petr. A druhé největší město republiky, moravská metropole Brno, se musí spokojit až s místem devátým.
Vědci při sestavování slovníku použili speciální počítačový program, který "nakrmili" tisíci stran beletrie, odborných textů i novinových článků. "Bohužel nemůžeme prakticky s ničím srovnávat. Podobný žebříček byl sice vytvořen v 60. letech, ale ten rozebíral jen strašně malý okruh slovní zásoby," vysvětluje hlavní autor slovníku František Čermák z Ústavu Českého národního korpusu.
Přesto badatel připouští, že slovní zásoba se hodně změnila, za což může konec totality režimu a uvolněním poměrů. "Ačkoliv i dnes u nás funguje komunistická strana, frekvence slova komunista je nyní naprosto bezvýznamná oproti letům šedesátým. A dříve oblíbené slovo kádrovák se do 50 tisíc nejčastějších snad ani nedostalo," vysvětluje Čermák.
Další novinkou jsou pochopitelně anglicismy a jiná přejatá slova, která náš jazyk po listopadu 1989 zahltila. "Těch naprosto nových slov je nepřeberné množství. Například slovo graffiti by bylo dříve něčím úplně cizím a dnes se užívá běžně," říká Čermák.
Ne všichni jsou však ochotni svou slovní zásobu takto obohatit. Například spisovatel a novinář Ludvík Vaculík se jim urputně brání. "Amerikanismy a podobné lajdacismy nepoužívám a důsledně je potírám. Každá nápadná novost je mi protivná," říká.
