Československá armáda v roce 1957

Československá armáda v roce 1957 | foto: Československý voják

Češi měli před 50 lety vykrvácet ve válce, města čekala jaderný masakr

  • 1178
Historici v posledních letech zmapovali, jaká by byla role Československa v případě vypuknutí třetí světové války před rovnými padesáti lety. Tehdy hrozila kvůli "druhé berlínské krizi". Československou armádu Sověti chtěli nasadit jako potravu pro děla, měla dobýt jižní část západního Německa.

Nejnověji do mozaiky plánů ze srpna 1961 přispěl Jaroslav Láník z Vojenského historického ústavu. Zjistil, že československé úřady počítaly kvůli jaderné hrozbě ze Západu s neobyčejně masivní evakuací velkých měst.

Přípravy k válce

Československo si v roce 1961 bylo vědomo nedostatku ochranných masek - pro dospělé jich mělo jen 4,2 milionu. Spolu s ochrannými filtračními rouškami mohly masky ochránit 84 % populace. Chyběly ale dozimetry, spojovací technika, výbava Civilní ochrany, léky i krev, uvedl server Aktuálně.cz.

"Zcela měly být evakuovány Praha, Brno, Ostravsko, Bratislava, Plzeň, Kladno, Pardubice, České Budějovice, Gottwaldov (dnes Zlín), Olomouc a Ústí nad Labem," řekl deníku Aktuálně.cz Láník. Evakuace by se týkala 2,5 milionu lidí, úřady ji plánovaly stihnout velmi rychle - do osmi hodin.

"Bez provedení evakuace se zdravotnické ztráty v prvních dnech konfliktu odhadovaly na 1,2 milionu lidí, což představovalo téměř jednu desetinu obyvatel státu," citoval portál Láníka.

Nejlepší obrana je útok

Na dosud netušenou situaci se v roce 1961 museli připravovat i vojáci. Ve druhé polovině 50. let se počítalo s válečnou armádou o síle 650 tisíc mužů a celkem 16 vševojskových divizí. Armáda měla především bránit Československo a protiútok zahájit až po příchodu sovětských posil. Převážně konvenční boj měly jako doplněk doprovázet jaderné údery.

Československá armáda v roce 1957
Československá armáda v roce 1957

Československá armáda v roce 1957 (zdroj: Československý voják)

V lednu 1960 přišla ale nová sovětská doktrína, která stavěla na záplavě raket nesoucích jaderné hlavice. "Moderně vybavená armáda - za využití účinků jaderných zbraní a výsadků v operační hloubce obrany protivníka - poskytovala předpoklady pro vedení operací ve vysokých tempech a přenesení bojů již v prvních dnech války do co největší hloubky území protivníka," uvádí publicista Pavel Minařík z Vojenského ústředního archivu.

Válečné hry

O optimismu sovětských maršálů svědčí i záznamy z "válečných her" v polské Legnici. Vojska Varšavské smlouvy na nich dosáhla hranic Španělska za 3035 dní od začátku války.

V roce 1966 se konalo cvičení Vltava, při němž si československý front se západními vojsky "vyměnil" 252 jaderných úderů o celkové mohutnosti 59 MT (ekvivalent čtyř tisíc hirošimských bomb). Podle propočtů by zahynulo 57 tisíc vojáků a 2,5 milionu civilistů.

Napření pozornosti k útoku se projevilo i v naší armádě. Tehdejší náčelník generálního štábu Otakar Rytíř v prosinci 1960 podle Minaříka řekl, že "nový poměr sil dává reálnou možnost v případě rozpoutání války agresorem odpovědět mocným raketonukleárním úderem, který zabezpečí okamžitý přechod k rozhodným útočným operacím".

O pět let později Rytíř upřesní, že válka bude konečným zápasem socialismu a imperialismu, který zničí jednu soustavu a upevní druhou. A že je třeba obsadit přístavy na březích Atlantiku, aby Američané nemohli přisunout posily...

Za týden ve Francii, za měsíc ve Španělsku...

Sovětští maršálové, jimž se celá Varšavská smlouva podřizovala, se po přechodu k útočné strategii přestali krotit. Československá lidová armáda měla hned po začátku války postupovat na západoněmecké území - v prvním sledu a za strašlivých, ale pro sovětské velení bezproblémových ztrát.

"Jestliže se v roce 1960 plánoval za pět dnů postup do Bavorska na hloubku 100 až 120 km, tak plán z října 1964 kalkuloval s překročením Rýna a ovládnutím čáry Langeres - Besancon vzdálené více než 500 km od československé státní hranice za osm dnů od zahájení operací," uvedl Minařík.

S pomocí sovětské 8. gardové armády měla československá armáda podle sovětských plánů projet jižním Německem jako nůž máslem. Mapa převzata z http://armada.vojenstvi.cz.

Cílem československých vojsk pak mělo být zničení sil NATO v Bavorsku, ovládnutí průmyslově vyspělého Norimberku a okolí a po překročení Rýna další útok na francouzské území. Při tom všem by československá armáda v bojích s Němci, Američany a Francouzi prakticky vykrvácela a byla zničena.

...nebo v moři krve

Rozhovory s generály

Přepisy rozhovorů nejen s generálem Zachariášem si můžete přečíst na stránkách mezinárodního vědeckého Projektu paralelní historie o bezpečnostní spolupráci.

"Měla by velké ztráty a ohromné problémy se zásobováním. Tím spíše, že by pohonné hmoty, munice či potraviny proudily k Rýnu přes totálně zničenou a neprůchodnou krajinu. S příchodem k Rýnu by to byl její konec," řekl před pár lety MF DNES generál Mojmír Zachariáš, který koncem 80. let velel Západnímu vojenskému okruhu.

S dodatkem, že pochybuje, že by naše armáda Rýna vůbec dosáhla. K úspěšnému proražení obrany nepřítele podle něj byla potřeba tří- až čtyřnásobná převaha, kterou tehdejší poměry sil neumožňovaly.

"Nebylo kde provést takové soustředění vojsk. Neumožňovaly to prostory, nebylo kudy je přisunout, nebylo kde je rozvinout. Prostě nešlo to. A provádět to na území protivníka? Stejně musíte projít přes příhraniční prostory, které by byly zničené, rozbité. No, považuji to téměř za nereálné. Reálné by to bylo až někde v hloubce na těch 100 kilometrech od hranice, tak tam snad ano, ale stejně je tam musíte nějak dostat. A my jsme v té době tolik vojsk neměli," vzpomínal generál.

Generál Jaroslav Vinkler, v roce 1961 náčelník štábu divize, souhlasí. "Osud naší armády by se odehrál někde tady," ukázal dokumentaristům na mapě s čarami postupu pásma, jichž měla armáda dosáhnout prvního a druhého dne. "Dále ne."


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video