„Po úvodním půlroce nadšení se spuštěním ChatGPT nyní přichází fáze vystřízlivění,“ říká Martin Švík, CTO IBM pro region střední, severní a východní Evropy. Centra generativní AI neboli takové formy umělé inteligence, která může vytvářet texty, obrázky a pestrý obsah na základě vlastních tréninkových dat, mají podle něj za sebou rychlý start.
Díky generativní AI z takového centra si například mohly miliony fanoušků na golfovém turnaji The Masters užít mluvený sportovní komentář generovaného AI. „Natrénovaná“ AI byla využita i k ověřování nových aplikací produktů Mitsui Chemicals nebo v řízení vztahů se zákazníky pro společnost Bouygues Telecom.
Při první práci na aplikaci AI modelů zaznamenali klienti podle manažera pražské pobočky AI centra Petra Vaculíka až o sedmdesát procent efektivnější výsledky své práce. Ať už klienty byly banky nebo třeba mobilní operátoři. AI centrum se zároveň zaměřuje na zabezpečení jejich citlivých údajů. „Současně panují důvodné obavy ohledně předpojatosti AI, zajištění bezpečnosti dat a dalších rizik,“ říká Vaculík.
Dlouholeté zkušenosti s umělou inteligencí podle Vaculíka ukazují, že nasadit podnikovou umělou inteligenci ve velkém měřítku vyžaduje složitou vnitřní strategii s více modely a přístup, v jehož centru nakonec stejně stojí člověk.
Umělou inteligenci využívají i koloběžky. Regulace smysl dává, říkají firmy |
V nedávném průzkumu IBM Institute for Business Value uvedlo 79 % vedoucích pracovníků, že jejich organizace má problém zajistit, aby jejich modely umělé inteligence byly bezpečné a prosté diskriminačních či předsudečných vzorců.
„Nové centrum vychází z desetiletí zkušeností v oboru a doméně, které pomáhají některým z největších organizací na světě transformovat jejich klíčové procesy,“ informuje Švík.
Organizace podle průzkumu využívají generativní umělou inteligenci především v oblasti financí (34 %), lidských zdrojů (41 %), řízení dodavatelského řetězce (45 %), marketingu a prodeje (40 %), zákaznických služeb (57 %) a IT služeb a technologií (63 %).
AI nahradí rutinu, těžká část zůstane na lidech
„Generativní AI může pomoci automatizovat rutinní úkoly, aby se pracovníci mohli soustředit na činnosti s vyšší hodnotou, a také má obrovský potenciál na poli kreativní tvorby obsahu a kódu, sumarizace obsahu a vyhledávání,“ přibližuje Vaculík.
Vedoucí pracovníci dále uvedli, že očekávají, že téměř polovina (48 %) pracovníků v jejich organizaci bude v příštím roce využívat generativní AI k zefektivnění svých každodenních úkolů.
AI „odpálila“ Pentagon. Odhalit podvod už skoro nejde, varují experti |
To potvrzuje také Dominik Hádl, SVP CEO z poradenské společnosti Monsterlab. AI bude podle něj různým profesím napomáhat, zefektivňovat lidskou práci, a tak i zvyšovat výkon, ale naplno je ještě dlouho nenahradí.
„V současné době je AI jen pomocníkem. Stále není schopná automaticky vymýšlet nová řešení. Pouze opětovně využívá již člověkem vytvořené části kódu, na kterých byl AI model natrénován, a tak těžká část softwarového inženýrství pořád zůstává na lidech. Pokroku a větší samostatnosti AI se ale můžeme dočkat v budoucnu,“ míní Hádl.
Místo člověka avatar
Firmy podle svých slov neočekávají díky generativní AI radikální změnu, a to ani v práci programátorů. Podle Andreje Svitka, který vede AI technologie v IT společnosti Trask, pravděpodobně dojde k urychlení stávajících trendů, jako je zvýšení efektivity a produktivity práce programátora.
„Ti již dnes těží z využití umělé inteligence, která umí generovat texty nebo kód, jako je například ChatGPT od OpenAI nebo Bard od Google. Ve střednědobém horizontu dvou až tří let je pravděpodobné, že se obecně změní forma samotná komunikace vývojáře s počítačem,“ přibližuje Svitek.
I v Monsterlab už dnes vývojáři často používají ChatGPT k odstranění vad v kódu a kreativci k vytváření textů, scénářů nebo procesů. „V jiných odvětvích ho využívají třeba na generování obsahu prezentací nebo i programu teambuildingů a podobně,“ informuje Hádl.
Hackeři díky umělé inteligenci sílí. V Česku proto roste bezpečnostní akademie |
Trask zkouší v pilotním režimu generativní AI například při analýze obsahu, automatického vytvoření návrhu zápisu z jednání nebo shrnutí, co nového se ve společnosti stalo za uplynulý týden.
„Na workshopech a konferencích využíváme avatarů, ať už v podobě digitálního obrazu některého z našich kolegů, nebo v podobě avatara, který v reálném světě neexistuje. Jednoznačně tedy vnímáme, že naši klienti trend AI neignorují,“ konstatuje Svitek.
Programování pro všechny
V dnešní době totiž podle Svitka programátor komunikuje s počítačem pomocí programovacího jazyka. V budoucnu však může programátor komunikovat s počítačem stejně jako s lidskou bytostí. Celkově tak bude programování díky AI určitě dostupné širším vrstvám obyvatel.
„Díky umělé inteligenci bude moci programovat mnohem více lidí. Například dnešní business analytici a architekti budou pomocí Low code-no code platforem propojených s AI zpracovat a navrhnout mnohem více, než jsou schopni dnes,“ říká Svitek.
Schopnost AI porozumět kontextu bude zřejmě průběžně růst, a proto s ní bude programátor v budoucnu takzvaně ve společném tandemu. „Limitem pro pochopení kontextu budou data, které bude mít AI k dispozici,“ doplňuje Svitek.