Starosta Říčan František Vrba a architekti projektu Petr Bouřil a Tomáš Bernášek uvedli tyto podmínky, za jakých srazili cenu:
* Obec má zájem podpořit své občany, má připravený pozemek, který investuje, platí projektovou přípravu a stavební dozor. Za tuto investici si vymínila rozhodovat o budoucích nájemnících.
* Využije státní podporu, ideálně v maximální výši 320 tisíc korun na jeden byt. Pro získání vysoké podpory je vhodné garantovat, že byty využijí například mladé rodiny.
* Stavbu lze snadno připojit na stávající sítě.
* Obec sama stavbu řídí, takže peníze nekončí po cestě v kase inženýrských organizací.
* Místnosti levných bytů mají minimální plochy podle normy - což znamená například obývací pokoj kolem 20 m2.
* Jednoduchá konstrukce domu (v případě Říčan nebylo toto pravidlo dodrženo, dům má kvůli své výšce ocelovou konstrukci a parkovací prostory). Optimální je postavit nepodsklepený čtyřpodlažní dům; tento postup by cenu ještě snížil.
* Výběr z levných materiálů, nepředražené stavební práce. (Tato podmínka ovšem neznamená, že vyroste dům podřadné kategorie. Petr Bouřil připouští: "Všichni se dnes snaží stavět co nejlevněji. Ani realitní firmy, které pak prodávají byty výrazně dráž, nestavějí jinak, domy z jejich nabídek nejsou vystaveny jinak než říčanský. Nikdo tu ovšem nevydělává na pozemku, který by v jiném případě tvořil i třetinu ceny."
* Pevný rozpočet, který se v žádném případě nemění, nulové vícepráce.
* Investiční prostředky poskytli kromě města v plné výši právě budoucí nájemníci či jejich stavební a hypotéční banky, což bylo jednou z podmínek výběrového řízení. To mělo pevná kritéria: pro občany Říčan, kteří zde žijí nejméně deset let, věk 18-35 let, pouze jeden byt na rodinu, pokud žádali sourozenci atd. Podle starosty Vrby ovšem nejvíce rozhodovala finanční kritéria: ke stanovenému datu splatit 15 procent ceny a doplatek do tří měsíců. "Bylo to tvrdé, ale nezbytné, protože právě tyto peníze jsme vkládali přímo do stavby," říká starosta.
Přes veškerou vstřícnost ceny je ovšem otázka, zda si běžná mladá rodina s průměrným příjmem může dovolit i tak výhodnou nabídku. Starosta František Vrba odpovídá naprosto rezolutně: "Může. Jsem o tom pevně přesvědčen. Říčany mají po Praze nejnižší nezaměstnanost v republice. Jsou tady dvě a půl procenta nezaměstnaných, čili kdo chce pracovat, práci samozřejmě má. A kdo má práci, byť jen s průměrným platem, má na to, aby si alespoň garsoniéru za 290 tisíc korun pořídil a splatil - musí plánovat, využít stavebního spoření, nejezdit pár let na dovolenou k moři a zvládne to, stačí počítat. A pokud za sebe nemá odpovědnost, já ji za něj neponesu. Čtyři nebo pět let musí vydržet v garsonce a pak si zase polepší."
Bouřil, Bernášek i Vrba se shodují, že z devíti vyjmenovaných podmínek je nejpodstatnější zájem obce. Starosta Vrba soudí: "Pojem startovní byty neberu. Chtěli jsme prostě nové byty, to by každá slušná obec chtít měla, ti lidé tam budou žít třeba až do penze. Startovní bydlení je pro mě lůžko v ženských domovech. Můžeme filozofovat, co je to start, ale vůbec to nebude podstatné."
Bouřil dodává, že dotace státu je stejná jako na jiné byty, normy neumožňují dále zlevnit, takže šanci stavět relativně lacino mají všechny obce.
Pokud mají kde. To bývá největší úskalí podobných projektů. Program ministerstva pro místní rozvoj ovšem nabízí obcím podporu i v jiných případech - u půdních vestaveb, zejména však u rekonstrukcí nebytových prostor na byty a při rekonstrukcích bytových prostor, které jsou minimálně pět let nevyužívány. Čili například zanedbaných bytů čtvrté kategorie, které prokazatelně ve vnitřní Praze existují. Tento jakoby nouzový postup pak dovoluje ještě srazit konečnou cenu bytů.
"Ještě laciněji vždycky vychází, když se rekonstruuje ve starém domě," říká Tomáš Bernášek. "Znám obec, která takto přestavuje starou nevyužívanou školu a to je přesně případ velice levných bytů. Všechny levné věci, jsou vždycky výsledkem úvahy nad konkrétními podmínkami."
 Byty v říčanské Melantrichově ulici se na první pohled neliší od průměrně komerční výstavby. Jen svou cenou. (19. března 2001) |
