Boj o Ústavní soud začíná

  • 42
Středeční rezignace předsedy Zdeňka Kesslera odstartovala pomyslný boj o obsazení klíčového postu na jedné z nejvlivnějších institucí v zemi - Ústavním soudu. Stane se novým předsedou Petr Pithart, nebo snad Pavel Rychetský? Oba politici zatím neoficiální informace o své možné kandidatuře považují za čiré spekulace, k nimž se ani nechtějí vyjadřovat.

Že ale nejde o zcela plané úvahy, potvrdilo několik zdrojů z justice i politiky. Fakt, že se mezi adepty na klíčový post v čele jedné z nejdůležitějších institucí země - alespoň v rovině spekulací - objevují vysoce postavení politici, naznačuje, že se obsazení Ústavního soudu stává jedním z nejžhavějších témat současné české politiky.

Politici totiž už mnohokrát v minulosti poznali, jak velkou moc Ústavní soud má: během jednoho dopoledne může smést ze stolu zákon, na němž se v parlamentu složitě dohadovali dlouhé měsíce.

Verdikty ústavních soudců navíc ovlivňují život milionů lidí, jako tomu bylo v případě zrušené vyhlášky o regulaci nájemného. Právě teď mají totiž jedinečnou šanci ovlivnit složení instituce, která pro ně bude příštích deset let zase hlavně soupeřem.

Soud je v hledáčku politiků
Nejde totiž jen o post předsedy, z nějž ve středu odstoupil Zdeněk Kessler. Už v červenci se totiž obmění dalších osm z patnácti ústavních soudců. Po schválení Senátem je na deset let jmenuje právě prezident. "Jmenování ústavních soudců je všude na světě politikum. Ale vedle toho by se měl brát zřetel na odbornost a nezávislost při výkonu funkce," říká místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová.

Kancelář prezidenta republiky v tuto chvíli už registruje asi tři desítky jmen lidí, kteří by se mohli ústavními soudci stát. "Oslovili jsme nejrůznější instituce od advokátní komory přes soudy po právnické fakulty a vytvořili databázi jmen, která je připravena pro budoucího prezidenta, případně pro předsedu sněmovny," říká Jan Matulík z legislativního odboru Kanceláře prezidenta republiky.

Další jména "přihazují" sami politici. Hovoří se tak například o místopředsedkyni sněmovny Jitce Kupčové (ČSSD) nebo poslankyni KDU-ČSL Vlastě Parkanové. "Nikdy jsem nic takové nevyslovila a nikdy bych to asi nechtěla dělat," říká ovšem Kupčová. Parkanová připouští, že se o něčem "doslechla". "Ale sama sebe si zatím nedovedu v té pozici představit," říká. "Na druhou stranu do budoucna neříkám jasné ne, protože se mi zdá, že není špatné zasahovat do některých věcí zvenčí."

Své chtějí i komunisté
Jako o téměř jistých ústavních soudcích se mluví i o poslancích Miloslavu Výborném (KDU) či Stanislavu Křečkovi (ČSSD). "Svého" ústavního soudce by chtěli komunisté - otevřeně to prohlásil jejich místopředseda Jiří Dolejš.

Předsedu Ústavního soudu by mohl už ze současných soudců jmenovat předseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD). Ten už řekl, že to neudělá do 28. února, kdy se politici potřetí pokusí zvolit prezidenta.

Pokud se ale parlament ani napotřetí nedohodne, není vyloučeno, že kvůli politice zůstane jedno z nejvyšších ústavních míst neobsazeno i delší dobu. "Já bych považoval za vhodné, aby Ústavní soud předsedu měl. Na druhé straně vidíte, že i stát funguje bez prezidenta," říká místopředseda Ústavního soudu Miloš Holeček.

Dokud nebude jmenován nový předseda, bude činnost Ústavního soudu řídit právě Holeček společně s další místopředsedkyní Eliškou Wagnerovou. 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video