Klimatické změny trvají dlouho. Má to ale jeden háček. Existují takzvané body zvratu, které při jejich překročení spustí kvalitativní posun systému. A predikce nejsou růžové. Praská pro stabilitu západní Antarktidy důležitý ledovec, zpomaluje Golfský proud a kolaps v přímém přenosu pozorujeme i u českých smrkových lesů. Podle nového výzkumu Češi znepokojeni nejsou.
Lidstvo od průmyslové revoluce masivně spaluje fosilní paliva. To přineslo bezesporu velké pokroky v oblasti technologií a růstu životní úrovně. Zároveň ale do atmosféry unikaly a stále významně unikají skleníkové plyny.
V důsledku toho se planeta otepluje, tají ledovce, rostou hladiny oceánů, přibývá suchých oblastí, zvyšuje se četnost extrémního počasí a podobně. Většina těchto změn se děje postupně, existují však takzvané body zvratu (tipping points). Jde o hranice různých ekosystémů, které když se jednou překročí, nastane náhlá kvalitativní změna, jež může být v dalších tisíciletích nenávratná.
Potíž s body zlomu je v jejich nepředvídatelnosti. To si vyzkoušel každý, kdo lezl po stromech a zlomila se pod ním větev.
Ondráš PřibylaZakladatel a ředitel projektu Fakta o klimatu
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel
