Belgickou válku v Doupovských horách nezastaví ani traktor se slámou

Tři těžké tanky Leopard 1 vjíždí na střelnici Mětikalov ve Vojenském výcvikovém prostoru Hradiště v Doupovských horách na pomezí Karlovarského a Ústeckého kraje. Připravují se k útoku. V horách nyní cvičí 1 800 belgických vojáků, kteří se zde už týden připravují hlavně na mise v Afghánistánu, Kosovu a Libanonu.

Tanky se seřadí vedle sebe. Mezi každým dunícím strojem je asi sto metrů. Po pár sekundách motory zařinčí a tank německé výroby ve službách 7. mechanizované brigády ozbrojených sil Belgie vyráží plnou rychlostí směrem k fiktivnímu nepříteli.

Ozývají se ohlušující výstřely. Terč je asi kilometr daleko a má rozměry tři krát tři metry.

Je čtvrtek, 4. března, dvě hodiny před polednem. Belgičtí vojáci si vojenský prostor pronajímají, podle neoficiálních zdrojů asi za 10 milionů korun. Podobně jako jiné armády. "Cvičíme s patnácti tanky Leopard 1," uvedl velitel tankové brigády, důstojník Semal.

Nad hlavami létají belgickým tankistům stíhačky F-16, které jako jediná technika nepřistává na území kraje, ale své kolegy přilétá podpořit přímo z Belgie. Ostré střelby i v noci cvičí i vrtulníky Augusta A 109. "Ostrou střelbu zde cvičí i bojová vozidla pěchoty, konkrétně modernizovaná verze transportéru M 113," uvedl Martin Koller z Armády ČR s tím, že maximální dostřel se pohybuje někde kolem 6 až 8 kilometrů.

Šest set kusů techniky

Nechybí kolové transportéry Piranha III s kulomety ráže 12,7 mm, lehká kolová obrněná vozidla Iveco, víceúčelová kolová obrněná vozidla Dingo 2, minomety a pěchota. Ta cvičí orientaci v terénu. Celkem je v horách 600 kusů techniky. Při střelbách se okolí střelnic neprodyšně uzavře a informují se i starostové okolních obcí.

"Slaďujeme kromě jiného i výcvik tankové jednotky a mechanizované pěchoty," uvedl výcvikový důstojník Pierre Pirson.

"Jsme zde do poloviny příštího týdne. Jsme v takzvaném plném výcvikovém režimu. Stíhačky létají z domovských základen, vrtulníková jednotka je na místě. Do Karlovarského kraje jsme se přesunuli ze základny v Německu, takže jsme po vlastní ose jeli sto padesát kilometrů," pokračoval Pirson.

Podle jeho dalších slov vojákům vyhovuje terén, který u nich doma nemají. "Je skvělé, že zde můžeme cvičit všichni dohromady. Dá se zde nacvičit vše najednou. Do mise v Afghánistánu se zapojí asi šest set vojáků, kteří zde cvičí. V misích se pravidelně střídáme. Je potřeba asi čtyři až šest týdnů, než je voják na misi připraven," dodal Pierre Pirson.

V Doupovských horách to vypadá jako při opravdových vojenských manévrech. Valčí projíždí tři náklaďáky s po zuby ozbrojenými vojáky a dvě ženy s kočárkem si jich ani nevšímají. V obci Luka se za civilní traktor se slámou "pověsily" dvě Dinga a dva autobusy plné vojáků. Hlídky s trámy pobitými hřeby hlídkují i u všech vjezdech do vojenského prostoru. Bojové vozidlo, štábní vůz nebo stanový tábor je zde vidět na každých pár kilometrech. Vše samozřejmě zajišťují vojenští hasiči, zdravotníci, kuchaři a v neposlední řadě vojenská policie. Vše z Belgie, včetně proviantu.

Na Doupově už v minulosti cvičili i Angličané, Slováci, Francouzi, Němci či Holanďané. Nejvíce však výcvikový prostor využívá česká armáda. Především vojáci 4. brigády rychlého nasazení z nedalekého Žatce se na Doupově připravují na zahraniční mise. Po Belgičanech přijedou Maďaři.

Vojenský prostor oslavil padesátku

Tuppowe, Dupow, Tupaw, Daupov, Tuppau, Toppau, Duppau, Doupov. Hned osm podob mělo jméno kdysi okresního města Doupov. Dnes už existuje jen na vojenských a někdy i turistických mapách. Fyzicky ale nikoli. Jeho bývalými ulicemi jezdí dnes už jen bojová vozidla, tanky a další vojenská technika. Doupov zmizel z mapy kvůli vzniku velkého vojenského cvičiště. Spolu s ním dalších 63 vesnic a vesniček.

V roce 1949 založila armáda takzvané Středisko obsluhy výcvikového zařízení Hradiště ve Vojenském výcvikovém prostoru Kynžvart na Chebsku. "Ten byl ale zrušený v roce 1953 a rozhodnutím vlády vedení armády založilo nynější vojenský výcvikový prostor Hradiště," uvedl mluvčí Střediska obsluhy výcvikového zařízení Hradiště Stanislav Stebila.

V Hradišti připadá na polní výcvik 17 tisíc hektarů půdy a pro hospodářské využití 6 540 hektarů. Lesní půdní fond zahrnuje přes 12 tisíc hektarů. Celkem je na 33 tisících hektarech. Je největším z vojenských výcvikových území v Česku a také jedním z největších ve střední Evropě.

Vojáci z mnoha zemí celého světa zde využívají střelnice a další výcviková zařízení, jako jsou cvičiště pro řízení kolových či pásových vozidel nebo nejrůznější trenažery.

"Prostor využívají nejen vojáci Armády České republiky, ale i ze zahraničí, a také příslušníci Policie ČR či další složky Integrovaného záchranného systému," řekl velitel Střediska obsluhy výcvikového zařízení Hradiště Petr Vašíček.