Byli oběťmi provokace v babickém případu. Faráře připomíná pamětní deska

Zavraždění kněží z Babic - Jan Bula, František Pařil a Václav Drbola se symbolicky vrátili na své fary. Nově je totiž připomínají kovové pamětní tabulky, které iniciátoři projektu Poslední adresa umístili na místo jejich posledního bydliště.

Na dveře fary v Babicích u Třebíče zaklepal na počátku května 1951 Ladislav Malý. Když mu farář Václav Drbola otevřel, měl pro faráře líbivou legendu.

Jako americký agent se měl podílet na útěku arcibiskupa Josefa Berana z internace a od faráře se dožadoval spojení na místní protikomunistický odboj. Farář mu ho dal. Jak to bylo dál, zná většina diváků z propagandistického seriálu Československé televize 30 případů majora Zemana, Vrah se skrývá v poli.

V televizi „teroristé“, protikomunističtí odbojáři, zabijí čtyři místní komunisty v místní škole a pak je spravedlnost v podobě SNB dostihne v poli za vesnicí a farář skončí ve vězení. Konec a titulky. Celé ve strhujícím provedení komunistického krimithrilleru.

Ve skutečnosti to bylo jinak. Když farář zjistil, že se stal obětí provokace, bylo už pozdě, byl zatčen. Už dva týdny před střelbou v babické škole.

A vykonstruovaný proces šel rychle, deset dní po střelbě proběhl soud, 14. července byl vynesen rozsudek, 1. srpna bylo zamítnuto odvolání a 3. srpna byl v jihlavské věznici popraven. Celkem bylo odsouzeno 107 lidí, z toho 11 k trestu smrti. Od čtvrtka má Václav Drbola na babické faře pamětní desku jako součást projektu Poslední adresa.

Jedenáct trestů smrti

Katoličtí kněží Jan Bula, František Pařil a Václav Drbola se stali obětí provokace připravené a využité Státní bezpečností. 

Druhého července 1951 byli na chodbě školy v Babicích u Třebíče zastřeleni tři členové rady MNV. Iniciátorem vraždy byl Ladislav Malý, který se vydával za agenta americké tajné služby CIC, ale pravděpodobně byl provokatérem StB. 

Seriál vs. realita

• Události v Babicích se staly volnou předlohou pro 10. díl seriálu 30 případů majora Zemana Vrah se skrývá v poli. 
• V seriálové Plánici je Zemanovým protihráčem americký agent „kapitán“ a jeho místní spojenci – kulak, udavač gestapa a alkoholik. V seriálu je také odsouzen plánický kněz. 
• K událostem se vrací i epizoda Štvanice z roku 1968, kde kněz žádá o rehabilitaci. To se v reálu stát nemohlo, babický kněz byl popraven.

Podle úřední zprávy pachatele vraždy Ladislava Malého a jeho tři spolupracovníky, místní sedláky, 3. července v poli objevilo letadlo SNB. Při pokusu o jejich zatčení propukla přestřelka, při které dva z nich zahynuli. Vražda komunistických funkcionářů pak byla záminkou pro likvidaci a diskreditaci především rolníků a kněží a pro násilnou kolektivizaci místních sedláků.

Byly zatčeny desítky lidí, kteří byli ve vykonstruovaných procesech odsouzeni k vysokým trestům včetně jedenácti poprav. Tři z nich dostali právě místní faráři.

„Páter Drbola byl dopraven do vyšetřovací vazby jihlavské Bezpečnosti a podroben mučení. Vyšetřovatelé jej potřebovali přinutit k absurdním přiznáním účasti na skutku, o kterém se dozvěděl teprve při výsleších. Nesmyslná obvinění vykreslovala pátera Drbolu jako ideového vůdce ilegální skupiny v Babicích,“ popisuje historička Ústavu pro studium totalitních režimů Markéta Doležalová.

Katolická církev usiluje o jeho blahoslavení. Projekt Poslední adresa připomíná konkrétní lidi, již zemřeli v důsledku represí komunistického režimu. Přípravě jeho procesu věnovala StB mimořádnou pozornost. „Proces provázela mohutná propagandistická kampaň. Kněží na všech katolických farách v okolí byli donuceni hromadně sepisovat odsudky jeho činů,“ doplňuje Markéta Doležalová.

Fakta

Provokace kněží StB

Jan Bula, farář v Rokytnici

• V únoru roku 1951 jej kontaktoval Ladislav Malý, jeho spolužák z gymnázia. Tvrdil, že unesl z internace pražského arcibiskupa Josefa Berana a chce jej převést přes hranice. 
• Před spoluprací s Malým byl Bula varován pro podezření, že je agentem provokatérem řízeným StB. Když Malému sdělil, že s ním spolupracovat nebude, dva dny nato byl zatčen. 
• V době, kdy došlo ke střelbě v Babicích, byl už tři měsíce ve vězení. Byl vyslýchán, mučen a po vykonstruovaném procesu odsouzen k trestu smrti. Popraven v květnu 1952.

František Pařil, farář v Hor. Újezdě

• V noci z 24. na 25. června 1951 přivedl mladý sedlák Antonín Mityska na faru do Horního Újezdu společně s dalším sedlákem Antonínem Plichtou na faru Ladislava Malého. 
• Oběma sedlákům Pařil důvěřoval. Pařilovi přítomnost údajného agenta Malého vadila, ale nechtěl je udat.
• Zatčen byl dva dny po vraždě. Násilím byl donucen k doznání, že byl podrobně informován a podporoval činnost „protistátní skupiny L. Malého, poskytl jim úkryt a zásoboval je“. Byl odsouzen k trestu smrti a popraven.

Václav Drbola, farář v Babicích

• Vzkaz Malému, že mu nevěří, znamenal pro babického faráře Drbolu zatčení. Proběhlo 17. června 1951, více než dva týdny před střelbou v babické škole. 
• Souzen byl už deset dnů po střelbě ve škole ve dnech 12.–14. července 1951. 
• Třetí den jednání soudu byl vynesen rozsudek smrti na základě obvinění z velezrady a navádění k vraždě. Obhajoba byla pouze formální, jeho obhájce se musel okamžitě po skončení soudu odvolat, aniž viděl rozsudek. Odvolání bylo 1. srpna 1951 zamítnuto a 3. srpna byl Drbola popraven.

Jan Bula, farář v Rokytnici

Václav Drbola, farář v Babicích

František Pařil, farář v Horním Újezdě