Pouze privatizace v devadesátých letech byla větší obchod. Vojáci dosud mají domy v centrech měst a pozemky v ojedinělých přírodních oblastech. Akce "kulový blesk", jak výprodeji vojenských realit říká náměstek ministra obrany pro reformu armády Jan Váňa, se odehraje zejména v Praze, Brně a několika dalších větších městech.
Realitní experti se shodují, že zatímco menší obce odchod vojska většinou poškodí, protože vojáci dávají místním práci a zvyšují i kupní sílu obyvatel, Praha, Brno či Olomouc mohou na vyklízení posádek dost získat.
V mrtvých zónách, jak architekti přezdívají kasárnům, mohou totiž vzniknout hotely, turistická či obchodní centra, ale také parky, jejichž účinek na města lze srovnat s živou vodou. "Po šesté večer tu chcípl pes. Chybí tu zlatnictví, drahé butiky či další obchůdky," říká vrchní Cafe restaurantu blízko pražských kasáren na Pohořelci, odkud je jen kousek k Hradu.
Právě na Pohořelci by mohlo podle předního architekta Zdeňka Lukeše vzniknout turistické centrum, kam se bez potíží vejdou desítky autobusů a kde by se po cestě mohli i osvěžit unavení lidé.
Obchod století: vojsko prodá domy
Miliardové majetky nabídne v dohledné době k prodeji armáda. Musí: vládní škrty ji zmenšují na polovinu. A nejde o lecjaké budovy. Ekonomové jim říkají "zlaté rouno", jež může zchudlému vojsku finančně přilepšit.
Najdou se vůbec pro armádou opouštěná kasárna a úřady kupci? Ekonomický náměstek ministra obrany Jan Dzvoník říká, že předběžné studie hovoří výmluvně: poptávka investorů po opouštěném armádním majetku ve velkých městech den ze dne roste. Zejména proto, že jde o výjimečné lokality.
"Víme o tom. Ty budovy - třeba Pohořelec na Hradčanech - jsou na dobrém místě," říká Jonathan Hallet z poradenské firmy Cushman & Wakefield a poznamenává, že pozemky se dají skvěle využít.
Domy po vojácích se podle Halleta využívají ve světě často. Například německá firma EPD přestavuje nyní pražská kasárna naproti obchodnímu domu Kotva (stát za ně dostal miliardu korun), kde vznikne obchodní centrum i s vlastním výstupem z metra. "Záleží na místu. Z domu v rezidenční zóně nebudou přece kanceláře! A nemovitosti na Hradčanech se hodí především k luxusnímu bydlení," doporučuje Hallet.
Stejný názor má i architekt Zdeněk Lukeš. Například v Praze, kde se armáda zbavuje až 50 rozsáhlých objektů, jde o mimořádně zajímavá místa, za něž developerské firmy rády zaplatí i vysokou cenu.
Starosta Prahy 1 Vladimír Vihan se na oživení okolí obchodního domu Kotva těší. "Stavějí se tam i podzemní garáže, takže počítáme s klidovou zónou pro lidi." Jenom tržní cenu tří objektů ministerstva obrany na Hradčanech a v Dejvicích odhadují realitní kanceláře přinejmenším na stovky milionů.
Nemovitosti chce ministerstvo hlavně dobře zpeněžit. "Kdo dá víc, ten v soutěži vyhraje," říká náměstek ministra Jan Dzvoník. Pražský primátor Pavel Bém připouští, že jde o "superatraktivní majetky", upozorňuje však na omezení, jež vyplývají z územního plánu. "Pokud si někdo myslí, že koupí kasárna v centru Prahy a zřídí si tam cokoliv, jen aby to neslo, pak tomu nebudeme jen přihlížet. Prodej hodláme pozorně sledovat."
Jednání o prodeji armádního majetku nabrala i v Brně po oznámené redukci vojska nečekaný směr. "Ve hře jsou teď všechna armádní sídla v Brně," říká městský architekt Jaroslav Josífek. I on je nejnovější nabídkou prodeje majetku armády překvapen. Také Brno může odchodem vojáků výrazně změnit "tvář" a oživit svá "temná" místa.
Nejvíce se diskutuje o využití rozsáhlého pozemku a nedávno opravených kasáren v Řečkovicích, kde může vzniknout obchodní centrum nebo zde mohou vyrůst rodinné domky. "Je to velmi atraktivní lokalita," míní realitní znalec Martin Zovčák.
Z nečekané nabídky armády se dosud vzpamatovává Přerov, odkud odejdou letci. Rychle se naopak vzpamatovala Chrudim, jejíž radní chtějí uvolněná a ideálně položená kasárna využít jako podnikatelskou a průmyslovou zónu.
