NKÚ prověřoval hospodaření s armádním nemovitým majetkem a jeho správu za roky 2015 až 2017. „Kontrola ukázala, že objem nemovitostí, se kterými hospodaří ministerstvo obrany, neodpovídá potřebám armády a nadbytečně zatěžuje státní rozpočet,“ sdělil mluvčí NKÚ Václav Kešner. Řadu z nemovitostí ležících ladem podle něj armáda přestala používat už před rokem 2010 v souvislosti s dřívějším zavedením profesionální armády.
Mnohé z nemovitostí proto postupně chátrají. Pokud by je ministerstvo chtělo všechny opravit, stálo by to asi 13,4 miliardy korun. V takzvané Bílé knize, koncepci zabývající se i nemovitostmi ministerstva, si obrana stanovila, že bude na opravy postupně využívat peníze z prodeje svých objektů. Z více než čtyř miliard získaných z prodejů za roky 2004 až 2015, obrana využila na údržbu jen asi pětinu celkové částky.
V Bílé knize si ministerstvo dalo za úkol také zlepšit efektivitu využívání svých ubytovacích zařízení. V roce 2014 navrhlo ukončit provoz třiceti sedmi ubytoven s nízkou obsazeností či ztrátovým provozem, a většinu z nich následně prodat. Ročně by tak obrana na nákladech ušetřila dvacet milionů. Armáda ale nakonec schválila prodej jen sedmi ubytoven. V letech 2015 až 2017 přitom byla průměrná obsazenost armádních ubytoven zhruba polovina. Některé nejsou využívány vůbec.
Rozhodnutí o prodeji, nebo opravách nemovitostí podle ministerstva závisí na vládou schválené koncepci armády do roku 2025, která je spojena se změnami a reorganizací útvarů a zařízení.
„Ministerstvo obrany prověří využitelnost nemovitostí, a nevyužitelné pak prodá, či převede,“ říká mluvčí ministerstva Jan Pejšek. „V současné době se zpracovává analýza potřeb nemovité infrastruktury s ohledem na výše uvedené změny. Majetek identifikovaný jako nevyužitelný bude do konce roku 2020 prohlášen za nepotřebný, a bude se připravovat jeho převod, či prodej. Současně se připravují projekty na revitalizaci perspektivních objektů,“ dodal.
I s plně nevyužívanými ubytovnami ale podle Pejška nyní ministerstvo do budoucna počítá. „V reakci na aktuální bezpečnostní situaci totiž roste počet vojáků z povolání i příslušníků aktivních záloh. Udržení kapacit vojenských ubytoven je důležité i pro případ krizového stavu, kdy by bylo nutné povolat a ubytovat zálohy,“ uvedl. Podle vývoje bezpečnostní situace pak bude ministerstvo podle něj rozhodovat o budoucnosti ubytoven.
