Armáda chce zrušit svoje vysoké školy

Praha, Tábor - Armáda chystá jeden z nejtvrdších redukčních kroků své historie: až na jednu chce zrušit všechny své vysoké školy. Podobný osud čeká i vojenské střední školy. "Vojenské školství je velmi drahé a velmi neefektivní. Od dob Varšavské smlouvy se příliš nezměnilo," řekl velitel sil územní obrany Vladimír Sova. Z pověření náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého Sova koordinuje reformu školství. Generál Šedivý není s jeho úrovní už dlouho spokojen.

Z nedávné návštěvy Vysoké vojenské školy ve Vyškově se podle jeho spolupracovníků vrátil rozčarován. "Očekával od vedení školy náměty k reformě a oni se ho místo toho ptali, jak mají vlastně učit," řekl generálův expert.

Šedivý přitom odhaduje, že vojenské školství pohltí ročně až dvě miliardy korun. Připraví ovšem sotva pět stovek vojáků.

"Armáda se nemilosrdně redukuje, ale například školství se to ani nedotklo - dokonce se jeho aparát rozrůstá. V době, kdy nám NATO vyčítá, že neplníme některé své závazky, je to neúnosné," tvrdí Šedivý.

Současní studenti se bát nemusí. Ministerstvo obrany počítá s tím, že jim zajistí dokončení škol. Jen se zřejmě budou muset přestěhovat do jiného města. Například ti z Roudnice či Moravské Třebové do prázdných objektů ve Vyškově.

Ministr obrany Vetchý prohlásil před třemi lety reformu vojenského školství za svou prioritu. Od té doby se jeho podoba přesto nezměnila.

Konec vojenské školské lobby?

Vojáky učí lidé, kteří armádu neznají, říká Vladimír Sova, muž pověřený reformou

Ani dvouleté členství České republiky v NATO nepřinutilo ministerstvo obrany změnit vojenské školství v moderní systém, v němž by přednášeli ti nejlepší velitelé, kteří obstáli i ve válečných konfliktech.

Naopak. Vojenské školství se podle velitele sil územní obrany Vladimíra Sovy od dob Varšavské smlouvy téměř nezměnilo.

Většinu přednášejících charakterizuje Sova jako přestárlé důstojníky, kteří toho o armádě mnoho nevědí. "Takže se stává, že ti, co učí operační umění a přednášejí o struktuře brigád či divizí, neveleli ani četě, rotě, natož praporu," říká generál Sova. Právě jeho pověřil proto náčelník generálního štábu přípravou reformy zbytnělého školství.

Proč je nutná reforma?

Vojenské školství je neefektivní, přebujelé a předimenzované.

Ročně spolkne ke dvěma miliardám a přitom připraví sotva pět set odborníků. To je dost dobrý důvod.

Myslíte vážně tvrzení, že armádní školství se i v roce 2001 téměř neodlišuje od modelu Varšavské smlouvy z roku 1989?

Páni rektoři neradi slyší, když říkám, že vojenské školství je stejné jako dříve. Ale trošičku se přece jenom změnilo. To jest - malinko se zmenšilo. Systém přípravy je téměř stejný jako v dobách Varšavské smlouvy. Velitele čety připravujeme od čtrnácti roků do 23 let. Takový luxus si nemohou dovolit ani velmi bohaté země. Například ve většině zemí NATO trvá příprava velitele čety od šesti do dvanácti měsíců. Odborná příprava studentů je navíc špatná.

Jak špatná?

Důvodů je víc. Já pojmenuji jeden. Ve vojenském školství pracují - až na velmi vzácné výjimky - lidé, kteří nebyli nikdy v bojovém útvaru. Tito lidé pětadvacet či třicet let neznají nic jiného než školní katedry. Ale jestli jsem nevelel četě, rotě, praporu ani brigádě, co o tom asi mohu učit jiné? Je to stejné, jako by čerstvě promovaný medik zůstal na fakultě a bez sebemenší praxe začal učit budoucí lékaře operaci srdce.

Jaké změny navrhujete?

Měli bychom zrušit profesory, kteří své vědecké hodnosti získali na kulometech a kanonech - už tohle je samo o sobě padlé na hlavu. Ryze odborné vojenské předměty by měli na vojenských školách přednášet nejlepší velitelé z praxe, kteří uspěli v mezinárodních misích či ve válečných konfliktech. Armáda je prostě na jistou dobu školám "půjčí" a pak si je - třeba po roce - zase vezme.

Nakolik je typický obrázek, kdy důstojníkovi, jenž má za sebou riskantní operace v zahraničí, přednáší o mezinárodních misích člověk, který na žádné podobné akci nikdy nebyl?

Je velmi přesný. Zrovna tak já měl jako náčelník štábu armádního sboru v brněnské akademii učitele, kteří neveleli ani praporu.

Tito lidé "krmí" pak své žáky informacemi, jež nemají nic společného s praxí.

Proč se o reformě mluví bezvýsledně přes deset let?

Před několika lety ministr obrany Baudyš chtěl vojenské školství změnit. V tu dobu byl však vrchním ředitelem personalistiky plukovník Hoza, nynější rektor Vysoké vojenské školy ve Vyškově, který Baudyšovu snahu o reformu zabrzdil. Já si myslím, že za to měl být potrestán. Pokud by totiž tehdy Baudyše nezpacifikovala vysokoškolská vojenská lobby, mohli jsme dnes mít jednu vysokou, jednu střední školu a k tomu vojenskou akademii, která připravuje poddůstojníky. Ve vojenském školství by tedy mizelo podstatně méně peněz. Jiná by byla i příprava studentů. Nejdříve by prošli intenzivní vojenskou přípravou, rok by veleli jednotce v bojových útvarech a teprve potom by je čekala vysoká škola.

Proč na vojenských školách studují z armádního rozpočtu placení civilní studenti?

Když tento nápad vznikl, tak se schovával pod větu: Jde o jednu z forem civilní kontroly armády.

Ve Vyškově studuje asi 450 civilistů - když odejdou, tak tam zbude asi 400 vojenských studentů.

Pak by tam ovšem nemusela být spousta učitelů, zajišťujícího personálu a bůhví čeho ještě. Pak by se také ušetřilo značné množství peněz.

Mluvíte o vojenské vysokoškolské lobby, jejíž zájmy - tak to alespoň z vašich slov vyplývá - ignorují to, co armáda ve skutečnosti potřebuje? Ať to stojí, co to stojí?

Docela jste to vystihl. I když se zdráhám říci, že Vysoká škola ve Vyškově je živá kvůli civilním studentům. Avšak to, že z ní ročně odcházejí tři či čtyři tankisté a pět dělostřelců (zbytek je doplněn civilními studenty, aby byly zdůvodněny vysoké počty personálu), je absurdní a neúnosné.

O změnách před třemi lety hovořil i ministr obrany Vetchý. A nic se nestalo.

Hrozně jsem mu fandil, když krátce po nástupu do funkce oznámil redukci školství. Dokonce jsem se stal členem komise pro novou koncepci vojenského školství. Nevím ale, kde naše návrhy nakonec uvízly. Mrzí mne to.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video