Pětatřicet tisíc lidí v Česku ročně postihne mrtvice. Třetina z nich zemře. Mezi nimi je i několik desítek dívek ve věku kolem dvaceti či pětadvaceti let. Proč?
To lékaři dlouho nevěděli. Dokud neurolog Jiří Neumann nezačal případy velmi podrobně zkoumat. "Ukázalo se, že když jsme vyloučili rodinnou zátěž a další možnosti, zbyl jeden společný jmenovatel: hormonální antikoncepce," říká. Že mohou pilulky proti otěhotnění způsobit mrtvici, dokazuje právě probíhající soudní pře ve Francii.
Tam řeší žalobu pětadvacetileté Marion Laratové, která po mrtvici skončila ochrnutá na půlku těla. Případ strhl lavinu rozhořčení a advokáti postižené dívky už zdokumentovali třicet dalších podobných příběhů, včetně jednoho úmrtí.
Marion Laratová brala hormonální pilulky jen tři měsíce, když ji mrtvice postihla. Vyšetření ukázalo, že trpěla vážnou poruchou srážlivosti krve. Dívky, které touto poruchou trpí, hormonální antikoncepci užívat nesmí. Potíž je však v tom, že Laratová o své nemoci nevěděla. Předběžná vyšetření totiž zpravidla nikdo neřeší – ani ony, ani lékaři.
Hormonální antikoncepce se u nás stejně jako ve světě hojně předepisuje (užívá ji 80 procent dívek do dvaceti let) a ženy i mnozí lékaři získali dojem, že je zcela bezpečná.
Smrtelná kombinace |
"Gynekologové testy na zjištění poruch srážlivosti nedělají. Jsou finančně příliš nákladné na to, aby se daly hradit z veřejného zdravotního pojištění. Není divu, když dívky začínají brát antikoncepci v šestnácti či sedmnácti letech, kdy nikoho nenapadne, že by nebyly zdravé," říká Neumann.
V populaci je přitom podle Všeobecné zdravotní pojišťovny deset procent žen, které trpí stejnou poruchou jako ochrnutá Francouzka. To znamená, že každou desátou Češku, která antikoncepci užívá, může potkat stejný osud jako Marion Laratovou. A možná i horší.
Podle genetičky Moniky Koudové mohou dívky zemřít na mrtvici klidně už v šestnácti letech. Stačí, když letí na dovolenou letadlem, čímž se zvýší riziko jak mrtvice, tak trombózy, tedy ucpání žil.
