Mnozí z nás mají listopadové události roku 1989 spojeny s vizuálními vzpomínkami, jakýmisi „vnitřními obrazy“, jejichž přesná podoba nám tradičně vytane na mysli při každoroční oslavě státního svátku 17. listopadu, který je Dnem boje za svobodu a demokracii a Mezinárodním dnem studentstva. Historické chvíle před 32 lety provázely projevy jednoty, pospolitosti a vlastenectví.
Nonverbálním symbolem sounáležitosti se snahou vrátit této zemi svobodu a demokracii se stala státní vlajka. V počtu stovek a tisíců tehdy zavlála nad hlavami těch, kteří demonstrovali na náměstích českých a slovenských měst a zvonili přitom klíči. Bílo červené pruhy s modrým klínem představovaly sílu naděje a vzpruhu odhodlání.
Státní vlajka je nejen státním symbolem a němým svědkem přelomových okamžiků naší moderní historie. Je mnohem víc...Je výjimečným historickým poutem mezi naší současností a dobou, kdy se na troskách 1. světové války začaly budovat základy nového státu...Je stále živým odkazem patriotismu, který je zavazující vůči národní minulosti i budoucnosti. Na to bychom měli pamatovat, když uvidíme státní vlajky v následujících dnech kolem sebe.
Nabízí se ale otázka, jak dobře známe naši státní vlajku – symbol patřící nám všem?
Čím je výjimečná?
Zvláštností české státní vlajky je, že si svou podobu uchovala po desetiletí beze změny. Národní shromáždění Československé republiky schválilo její podobu již 30. března 1920 (podle archivních záznamů sněmovny přesně v 18 hodin a 45 minut), tedy před téměř 102 lety.
V letech 1920 až 1992 byla vlajka používána jako symbol československé státnosti, a to i v období nacistické okupace v letech 1938-1945, kdy byla převzata exilovou politickou reprezentací. Od 1. ledna 1993 je vlajkou samostatné České republiky.
Kdy vlajka vznikla?
O podobě vlajky nového státu se diskutovalo již před rokem 1918. Při vyhlášení Československé republiky se ale v ulicích stále ještě objevovala pouze vlajka česká – tj. bílo-červená. Revoluční národní shromáždění nakonec přijalo podobu státní vlajky tak, jak ji známe i my dnes.
Kde byla její podoba uzákoněna?
Zákonodárný sbor před 101 lety zasedal v prostorách Rudolfina, které kvůli tomu prošlo rekonstrukcí. Počet poslanců byl totiž úctyhodný: 269.
Jaká je správná podoba vlajky?
Tu určuje zákonná úprava-přesněji čl. 14 Ústavy ČR (vyjmenovává státní symboly), zákon č. 3/1993 Sb. (o státních symbolech ČR), ve znění zákona č. 154/1998 Sb., zákon č. 352/2001 Sb. (o užívání státních symbolů ČR) nebo čl. 6 Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví z r. 1883…
Chrabrý lev, modrý klín a propadák Fidlovačka. O co byla kdysi rvačka |
Státní vlajka se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k délce je 2:3.
Zákon však umožňuje namísto státní vlajky použít její napodobeninu s odlišným vzájemným poměrem šířky a délky.
Jaká je správná barevnost vlajky?
Je to možná překvapující, ale zákon uvádí pouze obecné informace o barevnosti vlajky (resp. zmiňuje státní barvy bílou, červenou a modrou). To je však záměrné, neboť barevné systémy-ač obecně uznávané-nejsou právně závazné.
Užívat se mají barvy „syté“, aby v celku vlajka znázorňovala nedílnost našeho státu.
Odstíny barev jsou dány pouze otištěním barevného vzoru v příloze zákona, slovně však specifikovány nejsou. V rámci polygrafického průmyslu se používají barvy škály Pantone, a to modrá 293 a červená 485.
Oficiální výklad významu barev a podoby vlajky není v zákonech obsažen. Bílá, červená a modrá samy o sobě jsou však, jakožto státní barvy, také státním symbolem, ač zákon nestanoví, jakými způsoby je lze užívat.
Kdo může státní vlajku vyvěsit?
Představitelé státních úřadů, moci soudní, diplomatická zastoupení…
Fyzické osoby mohou užívat vlajku vhodným a důstojným způsobem kdykoliv. To je zásadní rozdíl oproti užívání státního znaku ČR, které přesně stanoví právní předpis.
Kdy se má státní vlajka vyvěsit?
Při příležitosti státních svátků, významných dnů a při akcích celostátního významu vyhlášených vládou (zejména v den smutku nebo v den státního smutku). Zákon ale nevylučuje, aby na budovách byly vlajky umístěny trvale. Vždy je nicméně třeba dbát na to, aby vlajka byla stále čistá a nepoškozená. V případě, že tomu tak není, musí být tato neprodleně svěšena. Vhodné je také zajistit např. trvalé osvětlení státní vlajky v nočních hodinách.
Na školách musí viset vlajka, když je svátek, i o prázdninách. Navzdory vládě |
Státní vlajka se vztyčuje a snímá bez přerušování. Při vztyčování a při snímání se nesmí dotýkat země.
Při užití státní vlajky na znamení smutku se státní vlajka spustí na půl žerdi.
V kolik hodin vlajku správně vyvěsit?
Vlajková výzdoba začíná zpravidla již den před státním svátkem a končí den následující. Správně by se měla vlajka vyvěšovat při východu slunce a svěšovat se západem slunce.
Správné umístění vlajky
Státní vlajka se vyvěšuje jen na čelní stranu budov.
V jednacím sále se umisťuje vždy v čele shromáždění (žerď vlevo od pultu při čelním pohledu).
Státní vlajka nesmí být použita k zahalení pomníku nebo desky, jež mají být inaugurovány. Vlajková žerď nesmí být opatřena žádnými ozdobami, a kromě státní vlajky na ni nesmí být upevněna žádná jiná vlajka.
Při smutečních obřadech nesmí být státní vlajka spouštěna spolu s rakví do hrobu nebo žároviště.
Na státní vlajce nesmí být žádný text, vyobrazení, obraz, znak nebo odznak, kytice, smuteční závoj a nesmí být svazována do růžice.
Státní vlajka nesmí být používána v poškozeném nebo znečištěném stavu.
Jak vlajku správně „likvidovat“?
Likvidují se v zásadě vlajky poškozené či opotřebené. Postup není upraven žádným obecně závazným právním předpisem.
Doporučit lze likvidaci spálením vlajky. Vlajku lze ale i rozstřihnout či rozpárat (aby nebylo zřejmé, že se jednalo o vlajku) a následně tyto části zlikvidovat jako běžný odpad. Vlajka se nevyhazuje jako celek do komunálního ani jiného odpadu.
Jaký byl a je trest za porušení zákona o státních symbolech?
Odstavec 11 původního zákona o ustanovení státních symbolů stanoví při jejich porušení stíhání trestním soudem, peněžitou pokutou nebo vězením až do šesti měsíců…
Podle dnes platné právní úpravy je hanobení státních symbolů prakticky pouhým přestupkem.
Odstavec 13 zákona o užívání státních symbolů uvádí: „Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že zneužije, úmyslně poškodí nebo hrubě zneváží státní symbol České republiky“. Za tento přestupek hrozí každému, kdo se ho dopustí, pokuta až ve výši 10 tisíc korun.
