Lorenc se narodil 21. června 1939 v Trenčíně do rodiny drobného živnostníka a ženy v domácnosti. Maturitu složil na důstojnické škole v Popradu a poté absolvoval další vojenské kursy, vyučoval na katedře základů radiolokace Vyššího dělostřelecko-technického učiliště v Martině. Členem KSČ se stal v roce 1962. V roce 1970 absolvoval Vojenskou akademii Antonína Zápotockého v Brně.
V roce 1970 začal pracovat pro Federální ministerstvo vnitra nejprve jako vědecký pracovník – kryptolog, později jako lektor a vedoucí pracovník. Během normalizace byl v častém kontaktu s KGB.
V osmdesátých letech byl jmenován generálem a v roce 1985 prvním náměstkem federálního ministra vnitra, kterému po reorganizaci v roce 1988 podléhala celá StB. Fakticky tak řídil protišpionážní, ekonomickou, vojenskou i politickou kontrarozvědnou práci v celém Československu.
V noci z 18. na 19. listopadu 1989 vydal Alojz Lorenc rozkaz, podle kterého nemají složky StB nijak zasahovat do situace. Tento rozkaz později odůvodnil tím, že nechtěl více pobouřit občany. Role StB během revoluce je však dodnes zkoumána.
Lorenc sám tvrdí, že kritizoval vedení KSČ za konzervativní řízení státu. Měl navrhovat reformy po vzoru sovětské perestrojky i přehodnocení okupace Československa v roce 1989. Řada historiků však Lorencovy reformní snahy zpochybňuje a tvrdí, že se ve vedení KSČ pouze tvrdě bojovalo o moc.
Lorenc rezignoval na svůj post ve druhé polovině prosince 1989. Státní bezpečnost zanikla počátkem roku 1990, když byl federálním mistrem vnitra lidovec Richard Sacher. Ten nejprve zastavil činnost na vnitřním zpravodajství, poté nahradil ve všech krajích, okresech a obvodech náčelníky StB příslušníky Veřejné bezpečnosti a poslední lednový den vydal rozkaz, kterým k 15. únoru 1990 zrušil všechny centrální útvary StB.
Historicky poslední náčelník StB byl v roce 1992 postaven před soud za zneužívání pravomoci veřejného činitele a omezování osobní svobody. Odsouzen byl ke čtyřem rokům vězení, ale jako slovenský občan odmítl po rozpadu federace nastoupit trest v České republice.
V květnu 1995 zahájily slovenské orgány nové vyšetřování, které provázela řada peripetií. Kauza dospěla k pravomocnému rozsudku teprve koncem dubna 2002, kdy Vyšší vojenský soud v Trenčíně potvrdil Lorencovi za zneužití pravomoci veřejného činitele podmíněný trest v délce 15 měsíců.
Generálporučík Lorenc byl rovněž stíhán za skartaci materiálů StB v prosinci 1989, k níž údajně dal příkaz. Za tento čin nebyl v Česku ani na Slovensku odsouzen.
Lorenc se po revoluci věnoval poradenské činnosti. Pracoval i pro investiční skupinu Penta. Vydal i několik vzpomínkových knih. V současné době je v důchodu.
