„Dnes již můžeme říci, že se nám podařilo něco, co může být dobrým příkladem i pro ostatní postižené státy. Lze proto s jistotou konstatovat, že africký mor je možné zastavit a vymýtit. V krátké době ukončíme poslední veterinární opatření, která jsou ještě na Zlínsku v platnosti,“ dodal Semerád.
Například na Zlínsku se zruší zóna s intenzivním odlovem prasat, změní se také tamní pravidla pro lov divočáků. Změny by měly nastat ve čtvrtek.
Semerád upozornil, že na začátku období, kdy se nemoc v Česku vyskytla, šla ČR proti některým doporučením EU a některých expertů. Ti chtěli, aby se nedělalo nic, pouze se divoká prasata vyšetřovala. Veterináři podle něj také odolali tlaku odborníků, kteří chtěli prasata ihned vystřílet.
„Vedle toho jsme měli určité štěstí – ta lokalita byla mezi čtyřmi silnicemi, měli jsme možnost ten pohyb nebo přesuny omezit, a to bylo velice významné,“ řekl ČTK Semerád. Podle ředitele tak mohly být v místě vybudované sice ne stabilní ploty, ale pachové a elektrické ohradníky. „Ve chvíli, kdy tam byl klid, divoká prasata neměla důvod se přesouvat,“ dodal.
Nastal obrat, na Zlínsku se chová více prasat. Africkému moru navzdory |
Veterináři navíc v oblasti na některých pozemcích přikázali, že zemědělci nesmí sklízet polní plodiny, které následně sloužily prasatům jako krmivo. Poté veterináři zjistili, že se nakažená zvířata drží pouze v jedné části vymezené oblasti, do druhé tak pustili myslivce a následně policii. Policejní ostřelovači podle něj spíše stříleli velké kňoury a bachyně, myslivci spíše mladší kusy.
Přímé náklady podle něj dosáhly 180 milionů korun, zbytek pak stál 120 milionů korun například ve zvýšených nákladech právě veterinářů. Ostatní státy EU se pak v současnosti o opatřeních, která ČR přijala, učí. Západní Evropa si podle Semeráda mění legislativu, aby mohla přikazovat právě například nesklízení plodin zemědělcům, jako se to stalo v ČR.
První dva uhynulí divočáci, u kterých se později potvrdil africký mor prasat, byli nalezeni na konci předloňského června na kraji Zlína.
Ve vysoce rizikové oblasti vytyčené v okolí krajského města veterináři následně potvrdili africký mor prasat u více než dvou stovek uhynulých, zastřelených nebo odchycených divokých prasat.
Choroba se stále šíří po evropských státech, například Polsku a Belgii, podle ústředního ředitele SVS Zbyňka Semeráda je riziko nového zavlečení nemoci do ČR velké. Nemoc, která se v Česku objevila poprvé a která není nebezpečná pro člověka, přenášejí právě divoká prasata.
