Ústavní soudci už v březnu odmítli senátorský návrh na zrušení druhého článku amnestie s vysvětlením, že k přezkoumávání amnestijního rozhodnutí prezidenta nemají kompetenci. Stejný argument zopakovali i tentokrát.
Zároveň dospěli k závěru, že poškozený klient je v tomto případě osobou zjevně neoprávněnou k podání ústavní stížnosti. Jeho vlastní základní práva totiž nemohla být druhým článkem amnestie dotčena.
Odlišné stanovisko k usnesení zaujala Kateřina Šimáčková, jedna z nových ústavních soudkyň. Vyjádřila v něm pochybnost nad tím, zda amnestie vůbec patří do práva moderního demokratického státu.
"Amnestie bývají namístě v případě změny politického režimu či ukončení občanské války, ale nikoli v řádně a bez větších problémů fungujícím demokratickém státě s několika typy opravných prostředků a s mezinárodním dohledem nad vnitrostátními soudy," domnívá se Šimáčková. Podle ní měl soud návrhu na vyslovení protiústavnosti druhého článku amnestie vyhovět.
Mají poškození reálnou šanci na náhradu škody?
Odlišné stanovisko pouze k odůvodnění zaujala paradoxně také Ivana Janů, která je autorkou nového usnesení, nicméně s většinou pléna se zřejmě částečně názorově rozcházela. Ve stanovisku se zabývá situací lidí, kteří už nemohou uplatnit své nároky na náhradu škody v trestním řízení a jejich šance v civilním řízení jsou nejisté.
"Otázkou zůstává, nakolik stát pro dotčenou skupinu poškozených zajistil podmínky pro reálnou ochranu majetkových nároků a zda tuto reálnou šanci dokonce aktivně nezmařil," napsala Janů.
Klaus v druhém článku amnestie zastavil všechna trestní stíhání, od jejichž zahájení k 1. lednu 2013 uplynulo více než osm let a jejichž pachatelům hrozily tresty do deseti let vězení. Abolice se dotkla také mnoha případů závažné hospodářské trestné činnosti. Nejvyšší soud zatím zrušil amnestii jen v několika případech, kdy se pachatelé delší dobu skrývali v zahraničí.
Jedním z definitivně zastavených případů je také stíhání tří bývalých představitelů zkrachovalé makléřské společnosti Private Investors. Podle obžaloby způsobili Dušan Tejkal, Petr Kukla a Daniel Papoušek dvěma tisícovkám poškozených škodu téměř 800 milionů korun.
Pražský městský soud v roce 2011 uložil Tejkalovi, Kuklovi a Papouškovi 3,5 roku vězení. Součástí trestu byla také náhrada mnohamilionové škody. V odvolacím řízení však do případu zasáhla amnestie.
