Tvrzení o plánovité a úmyslné diskriminaci Romů justice odmítla. Podle ústavních soudců ale v rozsudku chybí důkladnější odůvodnění.
„Rozsudek krajského soudu je vnitřně rozporný,“ řekl v pátek soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk.
Vrchní soud by měl lépe vysvětlit, jakému diskriminačnímu a segregačnímu jednání byli Romové vystaveni, případně zda se týkal širší skupiny lidí. Justice by se také měla zabývat případnou nepřímou diskriminaci, která sice nevyplývá přímo z právních předpisů, ale projevuje se při jejich aplikaci.
Romové v žalobě na ochranu osobnosti také požadovali, aby Kladno změnilo pravidla pro přidělování bytů a nabídlo jim nájemní bydlení mimo sociálně vyloučené lokality.
Výsledek sporu je podle Fenyka otevřený, nález Ústavního soudu označil spíše za procesní. „Ústavní soud řešil pouze kvalitu rozhodnutí, nikoliv to, jestli šlo o diskriminaci, anebo nešlo. To bude věcí soudů, aby se znovu zabývaly touto otázkou,“ uvedl Fenyk.
„Celá věc se vrátí k vrchnímu soudu, tím pádem mají šanci dostat odškodnění, mají šanci na nové spravedlivé projednání věci,“ komentoval rozhodnutí Marcel Glasa ze sdružení IQ Roma Servis. V českých městech podle něj často vznikají segregované čtvrti, kde žijí sociálně slabí lidé.
„I když jsou pravidla pro přidělování bytů neutrální, faktický dopad je často segregační,“ uvedl Glasa. Doplnil, že z běžného trhu s nemovitosti jsou Romové prakticky vyřazeni kvůli odmítání ze strany pronajímatelů.
Romští manželé se dnešního vyhlášení nálezu nezúčastnili, nepřijel ani jejich právník. Rodina podle údajů ze žaloby žije v lokalitě Masokombinát, kam se dostala v roce 1999 po havárii v předchozím bydlišti. V době nastěhování byl dům po rekonstrukci, postupem času se ale stav objektu zhoršoval. Město tam totiž sestěhovalo kromě řádných nájemců i neplatiče.
