mám

pocit, že tohle není třeba dramatizovat, ty prachy se prostě ušetří a ti páni akademici stejně budou muset sklapnout kufry, protože by se reálně ve firmách nikdy neuživili

Proc se predpoklada krizove financovani?

Argument o tom, ze vysoke skoly financuji vyzkum z vyuky, je nepodlozeny, ne-li ucelovy.

Vysoke skoly opravdu dostavaji prostredky na vyuku a prostredky na vyzkum. Tyto prostredky jsou ucelove vazane (tedy z penez na vyuku se nesmi platit veda a naopak). Pritom prostredku na vyuku je malo, dotace na studenta se jiz radu let temer nemeni, ale ceny rostou. Prostredky rozdelovane vysokym skolam nerostou, spise podstatne klesaji. Za techto okolnosti si lze tezko predstavit, ze nektera vysoka skola plati vedu z vyukovych prostredku.

O rade kriterii v klici Rady vlady lze diskutovat. Byla prijata po diskusi, ktere se ucastnila i AV CR. Resi tezkou ulohu - porovnat vysledky mikrobiologa s vysledky astronoma.

Vysledny bodovy klic jiste neni idealni. Alternativou k takovemu klici je stanoveni castek pro jednotlive obory (patrne Radou vlady) a zavedeni oborovych kriterii, ktera budou jednotlivym oborum - treba mikrobiologii nebo astronomii - sita na miru. Je to ale to, co opravdu chceme?

Proc az ted?

Metodika rozdelovani prostredku vcetne snizeni institucionalni podpory a rozdelovani prostredku podle kriterii Rady vlady byla pripravovana nekolik roku. Verejne se o tom hovorilo. Proc je tolik kriku az ted? Pripada mi, ze (minule) vedeni AV CR zaspalo - melo bud kampan spustit pred schvalenim zmen, nebo - a to predevsim - se na zmeny pripravit vcas.

Kocourkovský kafemlejn s velkým impact-factorem

Ano, velmi dobře a hlavně pravdivě napsáno. Otázkou opravdu není, zda bude dříve či později ona kocourkovská "hodnotící" metodika s naprostým posměchem a opovržením zrušena. Otázkou je, jaké škody do té doby napáchá a jak daleko mezi země třetího světa nás zavede. Jen lze dodat, že všichni, kdo se o vznik a obhajobu tohoto "kafemlejnku" v minulých letech "zasloužili", se ve vědecké obci velmi zprofanovali - ať už mají impakt-faktory a h-indexy jakékoliv. Ono totiž ten "kafemlejnek" nespadl vůbec z nebe...

Dobrý článek

Po delší době konečně článek, který mě zaujal a velmi se mi líbil, děkuji.

Proc se pise furt o Kocourkove, kdyz

za nitky v Praglu taha Kockovic familie?? Nemeli napsat spise Kockove, misto Kocourkove??

Chudák věda

Já si myslím, že když církve mohou nekontrolovaně vyhazovat peníze státu, že by si ten stát měl udělat rezervu na kvalitní vědecké výzkumy.

Pohled z druhé strany

S autorem se dá v lecčems souhlasit, ale v lecčems také ne.

1) Předně je třeba vidět, že financování vědy není postaveno jen na porcování vládního koláče institucionální podpory dle získaných bodů. Část financí (jejíž podíl by se měl v budoucnu zvyšovat) se rozděluje formou grantů, kde jsou odlišná kritéria.

2) Je pravda, že hodnocení efektivity vědy je nesmyslné víceméně z principu a to i bez  zjevného kopance v podobě započítání režijí AV resp. jejich nezapočítání u VŠ. Prostě každý obor má jiné náklady a má-li projekt rozumné výstupy, je třeba ho hodnotit jako úspěšný bez nějakých metrických veličin.

3) Nemyslím si, že současný systém hodnocení je úplně nesmyslný. Je ale třeba se dále bavit o bodovém hodnocení. Konrétně právě hodnocení monografií resp. kapitol v knize považuji osobně za silně podhodnocené.Jedna z možných cest je ale právě řádové zvýšení hodnoty se současnou aplikací pozitivního seznamu vydavatelství, které mají skutečně vědecké redakce.

Re: Pohled z druhé strany

Pokr. bodu 3). Stejně tak bych se tolik nebál, že některá pracoviště budou jen sázet metodiky po 40 bodech či patentovat nesmysly. Všechny výstupy musí procházet schválením (redakcí časopisu, patentovým úřadem apod.) a ven by se tak měly dostat jen ty opravdu kvalitní. Najde-li se skutečně mezera pro inflaci bezcenných bodovaných výsledků, není problém ji v dalších letech vhodně zalepit úpravou metodiky.

4) Nelze souhlasit s příměrem o sportu. Příměr by se hodil spíše k desetiboji, kde se metry a sekundy úspěšně přepočítávají na body. Opět je ale třeba se bavit o vyváženosti bodových přepočtů.

5) Kde lze souhlasit s autorem bezvýhradně je chybné rozdělování institucionální podpory. Zatímco my jako vysoká škola můžeme naložit s urvaným podílem koláče libovolně (do výzkumu pochopitelně), AV z něj bude muset platit část režijí, které VŠ platí z peněz na studenty. Tady vidím problém, který bude vyžadovat rychlé řešení, nejspíš v podobě nezávislých dotací pro AV ČR.

Kdysi jsem kroutil hlavou nad adresou v telefonním seznamu

stál tam "Ústav pro zkoumání díla Zdeňka Nejedlého". Doufám, že tento ústav již zanikl, bojím se však, že vznikne podobný, jenom s jiným jménem.

Nepochybně naše věda a "věda" musí být profiltrována. Koukol oddělit od zrní.

Protože jsme státem střední velikosti, nemůžeme si dovolit, mít obsazeny všechny vědecké směry. Daleko efektivnější je, soustředit úsilí na obory, ve kterým jsme již získali kontakt na špičku a tam získali již alespoň dílčí úspěchy. Bohužel to bude mít za následek i preferenci schopných na úkor těch průměrných,  ti méně schopní byli dosud zaměstnáváni ve vědě zpravidla z politických důvodů. Další zaměstnávání širokých mas s malou produktivitou pak stáhne dolů i ty pracovité a produktivní. Zvýšení konkurence, odbourání doživotních jistot ve vědě a technice je jedinou cestou k úspěchu. Kdo hledá jistotu, může si hledat místo ve státní správě nebo soukromém hospodářství, takových míst bude ale citelně ubývat.

Re: Kdysi jsem kroutil hlavou nad adresou v telefonním seznamu

Clovek, co neni schopen natukat si do Googlu jednu frazi, chce mluvit o tom, co si muzeme a nemuzeme dovolit?

Flákači

Spousta lidí má za to, že vědci jsou jen zavření v "ústavech" a bádají si svoje nesmysly. Já myslím, že za tenhle obraz může hlavně jejich mizerné PR, které prostě nezvládají. Jako všude jinde existují teplá místečka i ve vědě, většina vědců, ale tu svou práci bere tak, že kdyby je to tak zatraceně nebavilo, tak se na to s chutí vykašlou.

Naše školy mají obrovský problém už teď zaplatit lidi, aby zůstali a neutekli do komerční sféry nebo zahraničí. Pobavíte-li se s člověkem na pozici assistent professor z ciziny (stačí západní evropa), tak vám neuvěří (nebude-li také z postkomunistické země), že plat na jeho pozici u nás by nebyl podobný jako v komerční sféře nebo nedejbože o 10-15% nižší, ale dokonce poloviční a méně.

Je to jeden z příznaků toho, že věda je značně podfinancována a bude-li se ještě krátit (bez konstruktivních návrhů, jak tímto výpadky zalepit odjinud), je to opravdu destrukční.

Re: Flákači